7°C
Oběšený táta, drogy a HIV. Daniel po životních ránách začal pomáhat druhým
Daniel (29) vyrůstal ve spořádané rodině. Jenže pak se jeho rodiče rozvedli a začala ho vychovávat babička. Prý přísně, ale důsledně. Zlom v Danielově životě nastal, když v 15 letech našel oběšeného tátu. „Nějakou dobu jsem nemluvil, protože jsem utrpěl šok. Půl roku nato mi umřela babička a pak i brácha,“ vypráví.
Po těchto událostech se začal stranit lidí. Když chodil do druháku, spadl navíc do drog. „Měl jsem normální práci, takže jsem si vydělal dobré peníze a na drogy jsem měl,“ prozradil Daniel během akce Živá knihovna, kterou pořádala Amnesty International v rámci LGBT festivalu Prague Pride.
I když bral drogy, dokázal získat výuční list. Dva roky po škole ale přišla krize. „Přestal jsem fungovat. Ztratil jsem práci, začal jsem žít skoro na ulici. Pak jsem si našel kamaráda, který drogy vyráběl. Byl jsem přímo u zdroje, což je pro lidi, kteří berou, vrchol feťácké kariéry,“ říká.
Poté se z drog dostal, když, jak sám říká, zbaběle utekl k mámě. Následně svému okolí přiznal, že se mu líbí kluci.
„Vyoutoval jsem se, řekl jsem, že jsem gay. Všichni v mém okolí to přijali. Já totiž řekl dost striktně, že buď mě takového budou brát, nebo se rozloučíme,“ popisuje.
Pak po hádce s mámou skončil opět na ulici a spadl do ještě větší závislosti na drogách. Začal žít ve squattu.
Šíleně jsem se zamiloval. On ale chtěl jen drogy
Myslel si, že ho vysvobodí nová láska. „Hrozně jsem se zamiloval do jednoho kluka, přestal jsem kvůli němu brát, začali jsme spolu žít. Po nějaké době jsem ale zjistil, že je se mnou, protože si myslel, že je u zdroje a já mu budu drogy prodávat. Po dvou letech jsem se s ním rozešel dost brutálním způsobem. Zhádali jsme se, málem jsme se poprali, vyhodil jsem ho,“ vzpomíná.
Daniel začal pracovat v italské restauraci, kde byl nadmíru spokojený. Když ale kolega chytil infekční mononukleózu, museli všichni na testy. „Doktor mi řekl: Máte zvětšené lymfatické uzliny. Nechcete udělat test na HIV? Tak mi ho udělali, výsledek jsem si měl vyzvednout za 14 dní,“ vypráví.
Mezi dveřmi mi oznámili: Jste HIV pozitivní
Jenže už za dva dny mu volali, že musí okamžitě přijít. „A doktorka mi mezi dveřma, doslova a do písmene mezi dveřma, řekla: Jo, to jste vy, ten HIV pozitivní. Zkolaboval jsem. Začal rok temna, rok o ničem. Skoro jsem nechodil ven z bytu, nechtěl jsem s nikým kamarádit,“ popisuje.
Po roce se rozhodl, že zavolá na linku AIDS pomoci. Chtěl zažalovat onoho bývalého partnera, který ho nakazil. Na lince se mu ale nedostalo takové odpovědi, jakou očekával.
„Tak jsem se rozhodl, že bych tam chtěl pracovat taky. Pak jsem měl nápady, co se týče projektů pro nově diagnostikované. Nabídli mi pomáhat HIV pozitivním, které diskriminují v práci. Pracuju tam dva roky, jsem spokojený, žiju normální život, beru léky a snažím se bojovat za prevenci destigmatizace HIV pozitivních,“ dodává Daniel.
