Neuvěřitelný příběh rodiny Vázlerových: Po smrti Vojtíška má dvě holčičky!

Příběh Vojtíška sledovalo se zatajeným dechem snad celé Česko. Kvůli špatné péči ve Vinohradské nemocnici se chlapeček narodil postižený – neviděl, neslyšel, nechodil. Doktoři mu dávali maximálně rok života, on se ale statečně pral o život pět let.

Rodiče ještě za života Vojtíška vysoudili od nemocnice dvacetimilionové odškodné, aby mohli chlapečkovi zajistit kvalitnější život a mohli o něj 24 hodin denně pečovat. Jenže necelé dva měsíce po pátých narozeninách srdíčko malého klučiny dotlouklo.

Rodiče však toužili po dítěti, a nedávno se jim konečně podařilo adoptovat rovnou dvě. „Jsou to dvě bezvadné holčičky. Chtěli jsme sice chlapečka, ale pak nám byla nabídnuta tahle varianta a my si řekli, že to zkusíme,“ řekl Blesku Pavel Vázler.

Maminka Vojtíška o jeho smrti: Dostal teplůtku a už se neprobudil. Doufám, že netrpěl

Děvčátka poznali v kojeneckém ústavu, kam nejprve s manželkou dojížděli, a postupně se sbližovali. „Teď už jsou ale tři týdny s námi. Vzali jsme je na chalupu a holky jsou z toho nadšené. Pořád máme co dělat,“ pochlubil se Vázler.

Děti je už začaly oslovovat mami a tati. „Ta starší je přemýšlivější. Přišla s tím, že jako když jsou u nás, tak my jsme vlastně jejich rodiče. Mysleli jsme, že to bude trvat, a rozhodně jsme je nechtěli k ničemu nutit. Ale tohle bylo takové spontánní,“ řekl otec.

Holčičky si prý pořád hrají. „Obě rády kreslí a poslouchají pohádky. Ta menší má takové ty svoje rendlíčky, tak pořád něco vaří,“ usmívá se Vázler s tím, že děti mají radost třeba i z výletů do vedlejší vesnice. Stále ale myslí na Vojtíška. Fotky svého chlapečka mají doma i na chalupě, ale s holčičkami se o něm zatím nijak výrazně nebaví. „Nehodláme je posadit a začít vyprávět. Čekám, že ta starší sama přijde s dotazem, o koho jde. Ta mladší si zase myslí, že to je ona. Zatím to necháváme tak, jak to je,“ vysvětluje otec.

Vojtíška se nijak nesnažili vytěsnit z mysli. „Žádné zbavování se jeho věcí neproběhlo. Tak i tak na něj nikdy nezapomeneme. Vždyť s dětmi chodíme na stejná místa jako s Vojtíškem,“ vysvětluje Vázler. Život se jim zase obrátil naruby. „Vojtíšek, to bylo úplně něco jiného. A tohle je taky jiná starost,“ dodává.

Nadace pro podobně postižené?

Rodiče zemřelého Vojtíška zvažují i založení jakési nadace, která by pomáhala dětem, které jsou stejně postižené, jako byl Vojtíšek. Vše je ale stále v plenkách. „Uvažovali jsme o tom. Teď jsme teda měli s příchodem holčiček úplně jiné myšlenky, ale myslím, že se k tomu vrátíme,“ řekl Vázler. Maminka Eva o Vojtíška pečovala prakticky nonstop. Vojtíšek byl slepý, hluchý a ochrnutý. Chlapečka nejvíce uklidňovalo, když měl nablízku rodiče.