Už žádné propouštění kvůli krizi! Poslanci schválili kurzarbeit

Zaměstnanci se tak kvůli hospodářské nebo přírodní krizi nebudou muset bát o práci, i když pro ně zaměstnavatelé nebudou mít práci na plný úvazek. V době „kurzarbeit“ by měli tedy zaměstnanci dostávat nejméně 70 procent mzdy. 50 procent by hradil zaměstnavatel a 20 procent stát.

Proti návrhu hlasovala opozice, která se obává zneužívání, dopadu na rozpočet a otevření prostoru pro korupci. Podniky by totiž musely o podporu zažádat a jejich žádost by posuzoval kabinet. Zároveň by musel zaměstnavatel předkládat podrobné důvody, proč o podporu žádá, počet pracovníků, výhled překonání krize a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy. 

Pokud by firma dohodu o nepropouštění porušila, nedostala by např. po tři roky příspěvek na veřejně prospěšné práce nebo na přechod na nový podnikatelský program.

ODS neuspěla s návrhem vrátit předlohu k novému projednání do výborů, předseda hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO), navíc považuje kurzarbeit za závažný zásah do ekonomiky. „Novela nebyla řádně projednána,“ vyjádřil se Pilný.

Předloha nyní míří k posouzení do Senátu.

Známá metoda

Kurzarbeit byl zaveden v roce 1910, jeho cílem bylo udržení pracovních míst při omezování těžby a zpracování draselných solí v Německu. Toto opatření fungovalo v několika evropských zemích v roce 2009 v době ekonomické krize. Podnikům pomáhá kurzarbeit překonat krizová období, aniž by musely propouštět kvalifikované pracovníky.