Domácí odboj v protektorátu Böhmen und Mähren: Za pomoc partyzánům smrt v ohni!
Němečtí okupanti chtěli v protektorátu Čechy a Moravy zkrotit a zotročit domácí obyvatelstvo. Nepodařilo se jim to do konce války. Naopak, odboj se stupňoval. Zatímco v Čechách působily odbojové skupiny převážně ve městech, v moravských lesích se ukrývali partyzáni, podporovaní místními. Nacisté se za to krutě mstili. Vypálili Javoříčko, Ploštinu, Morávku.
Počátkem roku 1945 se v Javoříčku usídlila partyzánská skupina složená ze sovětských komisařů a uprchlíků. Ti v noci z 9. na 10. dubna zabili v hájovně ženu hajného Hildu Victorovou, její dvě malé děti a několik dalších lidí. Žena přitom partyzány ukrývala. Hájovnu pak zapálili a stříleli i po hasičích.
Němci po vinících tragédie okamžitě začali pátrat. Partyzáni potom zaútočili na lazaretní vlak. Poté, co bylo 3. května vyhlášeno stanné právo, partyzáni 4. května zastřelili pět členů komanda SS. Tím byl osud Javoříčka zpečetěn.
Ráno 5. května obklíčily obec jednotky SS. Všichni muži starší patnácti let byli zastřeleni. Nejmladšímu bylo právě 15, nejstaršímu 76. Ženy byly odvedeny za vesnici a ta byla vypálena.
Javoříčský příběh se točí kolem ženy hajného Otmara Victory Hildy Victorové. Přestože její muž byl příslušníkem SS, oba za války podporovali javoříčské obyvatele. Když pak Victora počátkem roku 1944 odešel do zahraničí, Victorová poskytla v hájovně azyl partyzánům. Ty k ní přivedl místní hoteliér Adolf Pospíšil, který byl jejím milencem. Kromě něj udržovala podle všeho Victorová intimní styky i s partyzány.
V první ředě táhni ty! MARORE! Dolárky už nesmrdí?