24°C
Dalajláma znesvěcuje buddhismus, tvrdí Čína. Už se prý znovu nepřevtělí
Tibetský duchovní vůdce dalajláma znesvěcuje buddhismus, když naznačuje, že po jeho smrti už nemusí dojít k reinkarnaci. Na okraj zasedání čínského zákonodárného sboru to dnes uvedl Pekingem dosazený předseda tibetského parlamentu. Dalajláma již dříve prohlásil, že nebude znovuzrozen, pokud nebude Tibet svobodný, a že nikdo nemá právo vybrat jeho nástupce „k politickým účelům“.
Dalajlámu po staletí vybírali tibetští mnichové, kteří pátrali po reinkarnacích zemřelých duchovních vůdců. Podle současných čínských nařízení však musí Peking každého nového náboženského představitele úředně potvrdit.
Čínská vláda zdůrazňuje, že tradice reinkarnace musí pokračovat. Předseda tibetského parlamentu dnes obvinil dalajlámu, že se k otázce nástupnictví vyjadřuje nejednotně. Kritizoval také dalajlámovo údajné pokrytectví, když poukázal na to, že stávající dalajláma byl sám schválen vládou v Pekingu.
„Kdyby ho centrální vláda neschválila, jak by se mohl stát 14. dalajlámou? Nemohl by. Je to seriózní proces,“ řekl podle médií Padma Čhöling, který do roku 2013 působil jako guvernér Tibetu a který také pochází z tibetského etnika.
„Domnívám se, že zneuctívá tibetský buddhismus. Žádná reinkarnace? To je nemožné. Nikdo z tibetského buddhismu by s tím nesouhlasil. Musíme respektovat historii, respektovat, a nikoli znevažovat tibetský buddhismus,“ dodal Čhöling v jednom z nejsilnějších prohlášení, jaké čínské úřady k této otázce v poslední době učinily.
Dalajláma v uplynulých letech mimo jiné uvedl, že by mohl navzdory tradici navrhnout nového duchovního vůdce sám nebo by o něm nechal rozhodnout v demokratických volbách. Naznačil také, že by tradice reinkarnace mohla úplně skončit.
Tibeťané se obávají, že Čína využije otázku nástupnictví dalajlámy k rozštěpení tibetského buddhismu tím, že po smrti současného tibetského duchovního vůdce jmenuje sama jeho nástupce, zatímco jiného vybere exilová tibetská vláda.
Taková situace nastala v roce 1995, kdy čínská vláda odmítla po smrti desátého pančenlámy, tedy druhého nejvyššího představitele tibetského buddhismu, uznat jeho nástupce vybraného mnichy a schváleného dalajlámou a zavřela chlapce do domácího vězení. Sama přitom dosadila vlastního kandidáta, kterého ale mnozí Tibeťané považují za nepravého.
Čínská vláda považuje dalajlámu za nebezpečného separatistu a vládne Tibetu tvrdou rukou od obsazení tibetského území v roce 1950. Dalajláma, který od neúspěšného tibetského povstání proti čínské nadvládě z roku 1959 pobývá v exilu v Indii, opakuje, že chce pouze větší autonomii pro Tibet a skutečné náboženské, politické a kulturní svobody.
Témata:
Související
Činští komunisté si hrají na vševědoucí a tito soudruzi přesně vědí, jak má probíhat převtělování. Prostě komoušský sliz.