Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Půlroční Dominik z Ostravy: Leukémií onemocněl v 6. týdnu života

Autor: Jiří Nováček, Tomáš Koníček - 
19. ledna 2015
15:40

Je na světě jen 6 měsíců a prakticky po celou tuto dobu bojuje se zákeřnou chorobou. Dominik Němec z Ostravy trpí akutní lymfoblastickou leukémií. Tímto typem choroby v Česku ročně onemocní čtyři děti.

Z narození syna se Nikol (23) z Ostravy radovala jen šest týdnů. Od té doby s ním běhá po nemocnicích.

„Po šestinedělí se Domčovi najednou objevily modřinky po celém těle,“ popisuje projev choroby jeho maminka Nikol Němcová. Okamžitě vyrazila k lékařům a ti zjistili krutou diagnózu.

Dominik byl převezen z Ostravy na onkologii v Brně. V pokoji plném přístrojů se teď šestiměsíční chlapeček pere o život.

Malý bojovník

Dnes začíná třetí kolo chemoterapie. Nemoc krve postihla celé jeho tělíčko. „Lékaři čekají, až se Domíškovi vytvoří bílé krvinky, protože je má na nule. Jsme ale rádi, že nás před časem aspoň na chvíli pustili domů do Ostravy. Zažíváme obrovský stres a strach,“ popisuje maminka a dodává: „Dominik je ale bojovníček.“

Nyní se ale objevila jiskřička naděje. A to dárce kostní dřeně. „Je z Polska nebo Německa. Transplantace bude v Motole,“ ví už Nikol Němcová. Ve čtvrtek se jede s tamními doktory na postupu léčby domluvit. Veškerý čas jinak tráví u synova lůžka. „Domča se rád dívá na ulici, venku byl ve svém životě jen třikrát,“ říká.

Co maličkého čeká?

Ode dneška chlapeček prochází třetím blokem chemoterapie. Pak ho čeká vysokodávková chemoterapie, o kterou se postarají doktoři v pražském Motole.

Až pak by mohl jít na transplantaci kostní dřeně. „Jak to bude všechno probíhat, ještě nevíme. Protože je Domíšek hodně malinký, tak se postup léčby určuje ze dne na den,“ vysvětluje maminka.

Obden dojížděli 360 km!

Dlouhých 180 kilometrů do nemocnice a pak zpátky. Celkem 360 km musí rodina dojíždět s Dominikem do špitálu v Brně. Přitom donedávna neměla auto. Naštěstí se našli dobrodinci, kteří ho rodině půjčují.

„O Dominikovi se dočetli na Facebooku. Moc jim musíme poděkovat,“ řekla maminka. Sama se snaží na dojíždění vydělat. „Když doma spinká, vyrábím z korálků náramky se jmény či monogramy. Snažím se pro synka získat každou korunu,“ vysvětluje Nikol.

Najdou se andělé?

Dominikovi také pomáhá nadační fond Dobrý anděl, který přispívá na jeho rehabilitaci. Přispět může prakticky každý, byť jen minimální částkou. Více na www. dobryandel.cz

simeon ( 20. ledna 2015 15:08 )

No, po pravdě musím zaklepat na dřevo - nikdy jsem žádnou dříve smrtelnou chorobou netrpěl (když nepočítám chřipku na kterou i dnes umírají tisíce lidí). A ano, studie o kumulování chorob jsou, poraďte se třeba s Googlem (pravda, v češtině jich pro vás asi moc nebude). A když postudujete, tak zjistíte že to není jen momentálně oslabovanou imunitou, ale ta je naopak důsledkem nějaké genetické disfunkce. To co pokládáte za "odporný kecy" je pouze neempatické objektivní komentování stavu. Aneb dnes již není takřka nikdo zdravý, a nejvíce za to můžou právě mutace a skládání poškozených genů nemocných rodičů. Zkuste se zamyslet proč je dnes takové procento chorých nebo jinak postižených lidí - ne, není to tím že známe víc chorob které musíme nějakou chemií léčit. Je to vskutku dědičností která byla dřív přírodou omezována - takže si za to lidstvo může samo. Čím více civilizovaná populace, čím úspěšnější doktoři, tím sice starší populace, ale násobně nezdravější. Bohužel, říkejte si co chcete, ale morálním aspektu tohle konstatování není - je to jen popis smutného vývoje... Aspoň to vám možná dojde než začnete psát něco o necitelných zrůdách...

zelena.karkulka ( 19. ledna 2015 23:24 )

 Tou chemo ho dorazí

jaromir123 ( 19. ledna 2015 20:17 )

A kdy si lidé uvědomí, že za většinu nemocí si lidé mohou sami a předávají pak své vyrobené problémy dalším generacím.

jaromir123 ( 19. ledna 2015 20:15 )

A v čem je tak statečný ???

jirik78 ( 19. ledna 2015 19:59 )

 Držím Vám moc palce, vím co to je naše dcera má obdobnou nemoc. Je to něco tak náročného, že "komentátoři" to nemůžou pochopit. Na to nemají buňky a ani "koule". Ten prvníí krok přání o uzdravení co trvá nesnesitelně dlouho a pak co bude? K tomu jak to boří celý život. Jen ať se uzdraví a tato epizoda zmizí z našich životů. A budeme moci říci doktorům sbohem.

Zobrazit celou diskusi