Horažďovické peklo: S čerty mělo žerty 1200 lidí!

Čerty v Horažďovickém pekle vidělo 1200 lidí.

Fronta před peklem vyšla zhruba na hodinu čekání, které se ale vyplatilo. Pro děti bylo připraveno kino a hřiště

Čerti se přišli posilnit do čertovské kuchyně

V Čertovské kuchyni vařili svařák, čaj ale i něco k snědku

Autor: ljš -

7. prosince 2014

•

14:29

Mikuláš a andělé to mají v Horažďovicích na Klatovsku těžké. Jakmile se první prosincovou sobotu otevře brána pekelná ve střelskohoštickém zámku, nemluví děti o ničem jiném, než o tamní čertovské partičce. Letos se na její program přišlo podívat více než 1200 lidí.

Vskutku pekelná fronta se začala ve Střelských Hošticích, kam se horažďovičtí čerti loni přemístili, tvořit už po poledni. Žádné otrávené dětské obličeje byste v ní ale nenašli, protože čerti, jak známo, myslí na všechno.

Na zkrácení dlouhé chvíle připravili dětem pohádkové kino a dávali na ně ostřížím zrakem pozor na dětském hřišti. Pro maminky se zase v pekelné kuchyni vařil vynikající svářák a tatínkové si v kovárně mohli s čerty zahrát mariáš o svou duši. Všichni ještě samozřejmě museli nastavit obličeje čertům malířům, aby neurazili Lucipera tím, že před něj přijdou čistí.

Ta pravá zábava přišla ale až za pekelnou branou, kde se každý návštěvník páchnoucí člověčinou musel přivítat s čertem Belcegorem a nahlásit své jméno do pekelné knihy. V prvním sále se pak dětí ujali další rohatí, kteří jim brali míru do kotle, lákali je ke hře s čertovskými obrázky a ukazovali úžasná kouzla.

Protože je váha, kterou kdysi strhla známá hříšnice Dorota Máchalová, už zase plně funkční, musel touto zkouškou projít každý návštěvník. A tak se děti dušovaly, že se do příště polepší, a maminky kupodivu peklu propadaly daleko častěji než tatínkové. Asi je čertům mezi kotli smutno.

Pak už na malé návštěvníky čekala Pekelná ordinace, kde se dětí ujal rohatý doktor. Poslechl je, dal injekci nebo prášek, zkontroloval, jestli jim nerostou rohy a vyslal je na audienci k samotnému Luciperovi, kde se mohly vykoupit básničkou nebo písničkou.

Protože si peklo své budoucí duše hýčká, čekala na děti ještě čertovská babička s pohádkou a radami do života. "Zlobit se, děti, musí," vštěpovala jim, než je uvedla do Pekelné školičky, kde se jich ujaly rohaté učitelky. Proběhla hodina čertovských počtů, hudebky, zkrášlování, ale i tělocviku, při nichž musely děti dávat bedlivý pozor, zda jim reputaci nekazí jejich rodiče a provádějí všechny úkoly správně. Než pak na konci výuky všichni malí školáci obdrželi vysvědčení, zakřičeli si s ředitelkou školičky heslo "Peklu zdar, nebi zmar" a vydali se domů.

"Letos se na nás přišlo podívat 1200 lidí, z toho polovina dětí. To nám dělá velikou radost, protože právě pro ně to všechno děláme," řekl Karel Šťastný principál divadelního spolku Tyjátr Horažďovice, který akci spolu se skupinou nadšenců pořádal.