
Evropští vědci se zapsali do historie: Modul Philae přistál na kometě! Velký krok ve zkoumání vesmíru

Je to velký krok pro lidstvo. Vesmírný modul Philae dnes úspěšně přistál na povrchu 510 milionů kilometrů vzdálené komety Čurjumov-Gerasimenko. Hlášení o historickém úspěchu se objevilo i na Twitteru – v řadě jazyků včetně češtiny.
Přistání modulu na kometě završilo desetileté vesmírné putování mateřské sondy Rosetta a je významným vědeckým milníkem. Zpráva o přistání přišla krátce po 17:00 SEČ, zhruba půl hodiny poté, co modul na poměrně prašný a pórovitý povrch vesmírného tělesa skutečně dosednul. Právě tak dlouho totiž trvala cesta signálu od komety k Zemi.
Přistání! Moje nová adresa: 67P! #CometLanding
— Philae Lander (@Philae2014) 12. Listopad 2014
V řídícím středisku Evropské vesmírné agentury (ESA) v německém Darmstadtu v tu chvíli propukli všichni zúčastnění v jásot a ředitel ESA Jean-Jacques Dordain to v emotivní řeči krátce poté označil za „obrovský krok vpřed“ v prozkoumávání vesmíru. „Jsme první, kteří to udělali, a tak to už zůstane navždy,“ dodal Dordain se zřetelnou úlevou po hodinách napjatého čekání.
Evropská mise je pokládána za milník v dějinách letů do kosmu, protože na některé z komet přistálo vůbec první těleso vyrobené lidmi. Fáze sestupu stokilogramového zařízení na kometu byla zřejmě nejnapínavější částí zatím deset let trvající mise, jejímž cílem je získat informace o vzniku sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliardami let. Komety totiž údajně obsahují převážně nezměněný materiál z té doby.
„Jsme na kometě, jsme velmi šťastní,“ jásal také ředitel letu Andrea Accomazzo za velkého potlesku a vzájemného objímání v sále řídícího centra. „Můžeme doufat, že průzkumem něčeho v obrovském detailu vyřešíme záhadu všeho ostatního,“ dodal vědecký poradce mise Mark McCaughrean.
Love this photo. Rosetta mission scientists celebrate Philae's landing on a comet! http://t.co/8yJtJe2RBf pic.twitter.com/Ss1BmMvuWC
— EarthSky (@earthskyscience) 12. Listopad 2014
Přistání v lokalitě nazvané Agilkia proběhlo bez problémů i přesto, že před odpoutáním modulu od mateřské sondy vědci zjistili závadu na tryskách, které měly pomoci udržet zařízení na povrchu komety. Předpoklady expertů, kteří se domnívali, že by k dosednutí Philae měly stačit kotvicí harpuny, se tak nakonec vyplnily.
Ve vesmíru od března 2004
Podle řídícího týmu je sonda v pořádku a komunikuje. Minilaboratoř Philae má měřit magnetické pole, pořizovat snímky nebo odebrat vzorky z povrchu i pod povrchem.
Už před přistáním sondy vědci pomocí měřících čidel z unikajících plynů komety zjistili, že Čurjumov-Gerasimenko oplývá sirovodíkem, který připomíná zápach zkažených vajec, a čpavkem, který zase připomíná koňskou močůvku. Obsahuje také oxid siřičitý a sirouhlík. Nicméně hustota těchto složek je údajně malá.
Mlhavý obal komety tvoří převážně voda a oxid uhličitý smíchaný s oxidem uhelnatým. Každopádně její bohatá chemická směs je podle vědců překvapivá, protože v době provedených měření bylo těleso ještě 400 milionů kilometrů daleko od Slunce. Experti ESA očekávají, že chemické složení se změní, až se kometa více přiblíží k Slunci. Studium těchto změn by mělo pomoci odhalit chemické složení komety.
Sondu Rosetta s přistávacím zařízením vynesla do vesmíru 2. března 2004 raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Rosetta kolem komety krouží od letošního srpna. K úspěchu se přihlásil i italský premiér Matteo Renzi. „Jsme hrdí na to, že italská technologie pomáhala misi Rosetty po celou dobu až po přistání,“ reagoval šéf italské vlády.
“Hey Earth, It’s Philae. I got you a comet” pic.twitter.com/SFKvWpeEzW
— Sarah Hörst (@PlanetDr) 12. Listopad 2014
Máte kliku, že teď vládne ČSSD, která v parlamentu smetla ze stolu zákon o zákazu výkupu od zlodějů. Prostě ČSSD zloděje účinně chrání.