Český expert na ebolu: I vyléčený člověk vás může nakazit!

Pane profesore, jak daleko od našich hranic ebola je?

„Ohnisko nákazy ve Španělsku nedávno vyhaslo, takže v Evropě ebola není. Nejblíže k nám je v Africe.“

Podle čeho se dá nemoc poznat?

„Posledním hitem je test, který představili Francouzi. Diagnostikuje ji do patnácti minut, funguje podobným způsobem jako těhotenský test, na základě monoklonálních protilátek. Ovšem pokud je nakažený na počátku inkubační doby, tak ani sebelepší testy v této fázi onemocnění neodhalí. Je tady určité »okno«, což mimo jiné znamená, že ani opatření na letištích nejsou schopna zachytit všechny nakažené lidi.“

To »okno« trvá celých jedenadvacet dnů, tedy inkubační dobu?

„To určitě ne. 21 dnů je maximální inkubační doba, kdy můžeme onemocnět po nakažení virem. Může být podstatně kratší – třeba devět dnů, dokonce jen dva.“

Podle čeho poznám, že mám ebolu?

„Její příznaky nejsou v první fázi nijak specifické, laik to nerozpozná. Příznaky se budou velmi rychle zhoršovat, horečka nebo bolest hlavy bude k nevydržení a ve finále dojde ke krvácení ze všech tělních otvorů. To je nevy-vratitelný příznak eboly, a to pozná každý.“

Je pravda, že ebola se přenáší pouze dotykem? Když na mě nemocný lidově řečeno naprská, neonemocním?

„To je trochu problém, zatím je zřejmé, že ebola se vzduchem nepřenáší. Nicméně pokud bude kontakt přímý a někdo na nás kapénky prskne, k nákaze dojít může. Dominantní je přímý kontakt – se sekrety nebo exkrety člověka…“

Nakažlivé je tedy i podání ruky?

„Ano, a nemusí o tom vědět ani nakažený, jehož ruka se »potkala« se sekretem, který vykašlal nebo vyzvracel, což je hodně časté. Je nutné si uvědomit, že v těle člověka jsou tekutiny, které mohou virus eboly obsahovat, i když je dotyčný už v rekonvalescenci, když se uzdravuje.“

Panika v New York: Lékař s ebolou chodil hrát bowling!

On sám tedy nezemře, ale nakazit může? Ebola má tedy jakýsi setrvačníkový efekt?

„Pokud to slovo chcete použít, tak ano. Není to ale formou běžného kontaktu, oním podáním ruky. Ejakulátem lze nakazit sedmdesát, ale i devadesát dní potom, co se dotyčný uzdravil. Virus se objevuje i v slzách, ale říká se, že v tak malém množství, že se tímto způsobem přenést nemůže.“

Jak je podle vás naše republika připravena na možnou epidemii eboly?

„Myslím, že je uděláno maximum možného. I když je kapacita primární izolace nemocnice Na Bulovce omezená, existuje záložní zařízení v Těchoníně. Lze tam hospitalizovat do čtyřiceti osob. Ale podle toho, jak se ebola bude vyvíjet ve světě, budeme muset uvažovat o kapacitních karanténních zařízeních. Pro ty, kteří se s nemocí mohli potkat.“

Ministryně Parkanová a poté i Saša Vondra chtěli Těchonín zrušit s tím, že je drahý…

„Ty názory jsou dvojsečné. Těchonín drahý je, v době jeho zřízení asi poměr ceny a výkonu optimální nebyl. Za podmínek běžné nebezpečné nákazy by stačil na celou Evropu. Ebola je dost katastrofická, protože se ji v Africe nepodařilo izolovat. Teď už tam žádný stát nemá kapacitu na to, aby ji pokryl. V tuto chvíli je dobře, že Těchonín máme, je ale otázkou, zda celá doba úhrady jeho provozu odpovídá našim potřebám.“

Je něco podobného Těchonínu v Evropě? V USA?

„Každá země s podobnými zařízeními pracuje. Část z nich je v tajném armádním režimu, Těchonín je na špičce celého NATO. V USA to řeší zcela zvláštně – dvě jejich nemocniční lodě o kapacitě fakultní nemocnice kotví u pobřeží, přepravu pacientů zajišťují vrtulníky a izolovat tam lze obrovské množství lidí.“

Jak stará vlastně ebola je?

„Byla tady opakovaně. V Africe ale postihla dvě-tři vesnice, všichni to prodělali, možná i devadesát procent z nich zemřelo a přeživší už byli imunní. Nemoc pak vyhasla. Teď ale ebola přeskočila do měst a tam se žádné hermetické uzavření oblastí nekonalo. V první fázi to podcenila i Světová zdravotnická organizace, na to, že o ebole víme už více než půl roku, se toho systémově moc neudělalo.“

Ti co přežili, mají v krvi protilátky. Dá se s nimi nějak pracovat při hledání séra proti ebole?

„Je to jedna z variant, ale hodně nákladná a dlouhá. A těch protilátek nebude dostatek, počet přeživších je poměrně nízký a žádné studie v tomto směru nejsou.“

Přemohla ebolu: Drobná zdravotní sestřička zvítězila nad děsivou nemocí!

Z čeho tedy sérum vznikne?

„Je preparát Zmapp, kombinace monoklonálních protilátek, ty původní jsou myší. Upraví se, tzv. humanizují, a projdou složitým technologickým procesem. V závěrečné fázi se přidají do listů tabáku, při jehož růstu se protilátky vytvářejí.“

To je rovněž dlouhá cesta…

„Vlastní preparát je kombinací tří protilátek. Byly už opakovaně použity a zatím nelze říci, že by byly stoprocentně účinné. Někteří pacienti zemřeli, další se uzdravili. Pořád je to experimentální záležitost, ale Zmapp je nejperspektivnější přípravek, který existuje.“

Odkud se ebola vlastně vzala?

„Ukazuje se, že hostitelem viru jsou kaloni. Žijí s ním, neohrožuje je. Když ovšem nakazí řekněme lidoopy, gorily, tak rychle hynou.“

Blíží se zima. Přežila by ji ebola v našich podmínkách?

„O tom se hodně diskutuje. Pravda je, že se naše podmínky od těch afrických dramaticky liší. Já se ale domnívám, že rozhodující roli u nás hraje mnohem vyšší stupeň hygieny, než jaký je v Africe. Epidemické šíření se stovkami a tisíci nakažených očekávat nelze. Ovšem experimentální práce dokázaly, že virus je schopen přežít i na površích předmětů a být nakažlivý i po několika dnech.“

Když se v autobusu chytnu madla, o které se opřel nakažený člověk, onemocním?

„Může se to stát. Teoreticky virus zůstane na povrchu i čtyři dny. V Americe, kde už mnohdy panuje ebolová hysterie, používají na řadě škol spreje. Student před usednutím k lavici nebo klávesnici všechno dezinfikuje.“

Uvažuje se o tom i u nás? Existuje vůbec nějaký orgán, který by se ebolou zvlášť zabýval?

„Existuje – specifický Krizový štáb pro ebolu (prof. Prymula je jeho externím spolupracovníkem – pozn. red.), a samozřejmě se tím zabývá i bezpečností rada státu. Nějaká zvláštní opatření zatím přijata nebyla a já s tím souhlasím. Nebezpečí epidemie je minimální.“

Co tedy dělat, aby se lidé nenakazili?

„Především nejezdit tam, kde ebola je, to pokládám za hazard a nezodpovědný risk. Na místě je i obezřetnost na velkých letištích, tam riziko – i když malé – je. Doporučuji přísnou hygienu, a pokud možno se nedotýkat toho, čeho se již dotknul někdo jiný.“

Turisté, pozor: Při nakažení ebolou v Africe vám pojišťovna nic nedá!

Co je Ebola

Jedná se o nejnebezpečnější a vysoce nakažlivou chorobu, která je dosud známá. Podle statistik zabíjí až 90 procent nakažených, vyvolává hrůzu a paniku. Poprvé byla zjištěna v Zairu v roce 1976, zasáhla 318 lidí, 280 zemřelo. Prvotní příznaky laik nezjistí, jedná se většinou o lehké zvýšení teploty, bolesti hlavy, závratě a zvracení. Následuje krvácení ze všech tělesných otvorů, provázené vysokou horečkou. Přenáší se dotykem, krví, sekrety a tělesnými tekutinami člověka, ale také lidoopů.