Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Dětská malířka Barunka (12): Narodila se zdravá, nemoc jí ukradla tělo! Její příběh vám může změnit život

Autor: šim - 
17. září 2014
12:53

Je to Xena v dětském vydání. Barunce je 12 let a trpí neuropatií – nemocí, při které jí ochabuje celé tělo. Je upoutaná na vozík a téměř se vším jí musí pomáhat ostatní. Ona se však nevzdává a rve se se životem, co to jde! Má hodně plánů do budoucna, sny, které chce uskutečnit. Jestli si někdy zoufáte, že váš život za nic nestojí, její příběh vás nakopne víc než dloubák Tondy Panenky.

Když Barča Sedláčková, jak se na své obrazy podepisuje, přišla na svět, byla zdravé miminko. Rostla a vyvíjela se normálně jako každé jiné dítě. Až do tří let. Pak ale onemocněla mononukleózou a současně dostala také plané neštovice. Krátce na to se u ní začaly objevovat první příznaky degenerativního onemocnění zvaného neuropatie, která však byla diagnostikována až mnohem později. Její původ lékaři v Barunčině případu však neodhalili.

Nemohla udržet rovnováhu a koordinovat pohyby. Svalová slabost jí bránila v chůzi, nemohla ovládat ruce. Nemoc bohužel rychle postupovala a lékaři sdělili rodičům, že její stav se bohužel lepšit nebude. Rodiče se nevzdali a svěřili svou dceru do péče specialistky na celostní medicínu. Barunka začala dostávat homeopatika a pravidelně začala dojíždět na elektroakupunkturu. Progres nemoci se zastavil, že v roce 2011 už byla Barunka schopná sama sedět.

Přestože jí zdraví život vůbec neulehčuje, Barunka má spoustu snů, které hodlá splnit. Letos v září se Báře splnil jeden z nich. Nastoupila do normální školy pro zdravé děti. Pět tříd vychodila ve speciálním vzdělávacím centru, šestou už začala v běžné základce. Chce se stát bytovou architektkou. Předpoklady na to má.

Každou volnou chvilku tráví malováním obrázků. Protože nemůže ovládat ruce, všechny její kresby a malby vznikají ústy, v nichž malířské náčiní drží a neuvěřitelně šikovně s ním zachází. Své technice říká originálně Pusopis. „Každá čárka či puntík na mém obraze vzniká tak, že musím k obrázku sklonit. Občas mě z toho bolí za krkem, ale už jsem si na to zvykla a nevadí mi to,“ popisuje svou metodu Barunka. Měla už několik samostatných výstav, jedna z nich je do konce září k vidění v radniční síni na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích.

Když zrovna nemaluje, s pomocí rodičů se věnuje plavání a potápění a dokonce i lyžuje. Mnoho hodin jejího života zabere také cvičení se specialisty. Doma musí nosit ortézy, které jí pomáhají natahovat zkrácené šlachy a svaly. Letos v dubnu musela postoupit speciální operaci, při níž jí byly uvolněny svaly, takže nyní může narovnat záda a nohy.

Zobrazit celou diskusi