Elita české šlechty na jedné fotografii. Proč se sešli na Hradě?

Šlo o setkání k 75. výročí prohlášení věrnosti české a moravské šlechty českému národu v září 1939, kterým se šlechtici postavili proti nacistické okupaci. Zástupci šlechtických rodů žijících na českém území v letech 1938 a 1939 vystoupili s dvěma prohlášeními, ve kterých deklarovali, že sdílí tragický osud s českým národem. Stalo se tak v době, kdy nacisté vytvářeli na šlechtu nátlak, aby se přihlásila k německé národnosti, respektive říšské státní příslušnosti.

"Všichni tehdy, kteří ty věci podepsali, byli potom Heydrichem postaveni pod nucenou správu jako my nebo jako Colloredo-Mansfeldové dokonce vyvlastněni. František Kinský, který tu první deklaraci přednesl u Beneše, potom byl dokonce ve věznici v Brandenburgu," řekl Schwarzenberg Českému rozhlasu. Z pohledu říše šlo zkrátka o nepřátelský akt...

Jako připomínka tohohle aktu přitom vznikla výstava Šlechtické poselství, která v pátek začala v Mladotově domě na Pražském hradě a potrvá až do 5. října.Na její zahájení dorazili kromě současného předsedy TOP 09 Schwarzenberg, jehož otec byl autorem deklarace, třeba Filip Sternberg, potomek starobylého šlechtického rodu Šternberků, či Jaroslav Lobkowicz.

Poslední žijící signatář byl Josef hrabě Kinský z Kostelce nad Orlicí, který zemřel 14. března 2011 ve věku 97 let. Na výstavě v Mladotově domě jsou přitom především genealogické tabule se signatáři, jejich vybranými předky a všemi potomky. Přinášejí informace o historii, rodovém zázemí, sídlech a hlavních postavách jejich rodů.