Zemědělec Zoufalý pro Blesk: Proč jsem vyhodil 400 tun paprik?!

Proč jste měli takový přebytek papriky?
„My máme problém s řetězci. Ne se všemi, ale některé prostě nakupují zeleninu centrálně přes zahraniční firmy a na českou zeleninu už není místo. Teď ještě přestalo brát Rusko kvůli sankcím. Bude jenom hůř.“

Rojí se kolem toho ale mnoho spekulací…
„Jsou to totální hlouposti. I to, že moje paprika může nějak kontaminovat vodu. Navíc ta halda zeleniny už tam dávno není, je zaoraná a používá se jako hnojivo.“

Proč jste tedy papriku neprodali jinde?
„Požadavek je, aby byla paprika bílá. Když ji včas neodeberou, tak každý ví, že jak zraje, tak mění barvu. Pak o ni obchody nemají zájem.“

A charita? Dětské domovy? Potravinová banka?
„Je to čerstvá zelenina, kterou jsme předsklidili, ale řetězce ji neodebraly. Kdyby ano, tak ji jeden den dají na pulty, druhý den už musí být rozebraná. Je rychle kazivá a během dvou až tří dnů už to není kvalitní. Proto nás ani nenapadlo to někomu nabízet.“

Co mohl zemědělec s paprikami dělat?

Vyhodit tuny výpěstků na pole, to je krajní řešení. Experti nabízejí čtyři možné varianty, jak se mohlo s paprikami naložit lépe naložit.

1. Věnovat je charitě
Papriky mohl zemědělec věnovat potřebným. „Samozřejmě, ve chvíli, kdy zelenina není zdravotně závadná a není na ní například plíseň, je možné ji věnovat sociálně potřebným, například prostřednictvím různých potravinových bank,“ řekl Blesku mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Petr Hanzel. „Dokonce je možné použít i už poměklou zeleninu a zpracovat ji například na lečo a podobně,“ dodal.

2. Použít na bioplyn
Než aby z hromady paprik na poli hrozilo třeba zamoření vod, mohl se zemědělec zachovat ekologicky. Z jakékoli biomasy lze totiž vytvořit bioplyn. „Prakticky je to odpad, kterého se zemědělec potřebuje zbavit, takže není pravděpodobné, že by mu za něj nějaká bioplynová stanice zaplatila. Některé ale zeleninu zpracují bezúplatně za to, že ji zemědělec přiveze,“ řekl Blesku místopředseda představenstva České bioplynové asociace Jan Matějka.

3. Dát do konzerv
Zeleninu mohl nabídnout některému zpracovatelskému podniku. „Naši výrobu plánujeme dlouhodobě, s dodavateli máme dlouhodobé kontrakty, takže pokud se bavíme o nějaké okamžité nabídce velkého objemu, tak by to bylo složité,“ říká však mluvčí potravinářského koncernu Hamé Petr Kopáček. „Samozřejmě ale nikoho nevyženeme, a pokud nám chce jakýkoliv zemědělec nabídnout své kvalitní plodiny za rozumných podmínek, tak ho určitě minimálně vyslechneme,“ dodává Kopáček.

4. Rozvézt a prodat
O papriky by mělo v případě, že budou levnější než v marketech, zájem jistě mnoho domácností. Zemědělec by je tak mohl naložit a rozvézt po malých místních zeleninách, případně je rozprodat přímo spotřebitelům. Malí farmáři to tak běžně dělají. Zemědělec, který vyhodil tuny paprik, ale tvrdí, že by se mu to nevyplatilo.

Ministr Jurečka: Mohl se na mě obrátit

Ministra zemědělství Mariana Jurečku (33, KDU - ČSL) nastalá situace mrzí. Dalo se jí ale předejít? „Na mě se pan Zoufalý neobrátil, ač jsem zemědělce vyzval, aby mě v případě problémů kontaktovali. Když jsem já osobně působil v zemědělství, měl jsem vždy alespoň rámcovou smlouvu takovou, že sklizenou komoditu prodám. Jestli protistrana odmítla plnění či odmítla komoditu převzít, to v současnosti nemohu vědět,“ řekl ministr Blesku.

Občas se prý ale podobná věc přihodí. „Pro normálního člověka je nejstrašnější stav, když se musí zelenina zaorat. Obecně je problémem českých zemědělců nízká výkupní cena, takže to takhle někdy končí,“ řekl.

Zemědělec roku: Mám pro něho pochopení

Řada kolegů se ale zemědělce Zoufalého zastává. Jde prý jen o pomyslnou špičku ledovce. „Je to dáno především monopolním přístupem velkých obchodních řetězců k výrobcům, který prosazují už 20 let,“ řekl Blesku Jiří Milek, šéf zemědělského družstva Úsovsko EKO a držitel ocenění zemědělec roku 2013.

Situaci, do které se dostal pan Zoufalý, prý chápe. „Jako zemědělci totiž nemáme dlouhodobé jistoty, protože řetězce si objednávají jen konkrétní závozy třeba na příští týden. Ale my samozřejmě pěstujeme rok dopředu. Stává se i to, že neprodané zboží nám řetězce vrátí,“ říká Milek. Podle něj může cena plodů klesnout až tak, že se nevyplatí je ani sklízet.