Papriky poházené na poli nikdo nechce: Hnijící zelenina ohrožuje i vodu!
O tuny paprik, které leží ladem na pozemcích u Nových Bránic na Brněnsku, nemají zájem ani místní obyvatelé. A hromada tlející zeleniny přibývá a zvětšuje se. V krajním případě můžou otrávit i spodní vodu.
Likvidace paprik z produkce tamního zemědělce Tomáše Zoufalého tak pokračuje. Pěstitel se nechal slyšet, že obchodní řetězce jeho těžce vypěstovanou papriku nechtějí a radši ji dovezou z Maďarska.
Při včerejší obhlídce smutného »přírodního skladu« papriky se zdálo, že zeleniny zase přibylo. Lidé z vesnice si však pro pochoutku, z níž se dá uvařit třeba výborné lečo, nechodí.
Možná je to tím, že stovky tun v horku páchnoucí zeleniny jsou pro ně trošku z ruky. „Tady si každý pěstuje svou papriku na zahrádce u domu, takže si ji stačí utrhnout,“ míní žena, která nechce uvést jméno.
Za vyvážení paprik za vesnici na travou zarostlé pole však zřejmě zemědělci nehrozí žádný postih, protože to není v pravomoci krajského odboru životního prostředí. A hygienici se k problému včera nevyjádřili.
Na Brněnsku hnijí papriky vypěstované tamním zemědělcem. Ironicky tak vyznívá statistika ministerstva zemědělství, podle níž míra soběstačnosti ČR v produkci čerstvé zeleniny loni dosáhla 38,9%, což je méně než v roce 2012, kdy činila 41,4%.
Puch, který se z tlející zeleniny začíná šířit, hygienici řešit nebudou. „Nic s tím nenaděláme, jde o odpad,“ sdělil Blesk ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček. Jiný dopad, kromě zápachu, by biologický odpad na své okolí mít neměl.
Vyjádření poskytla i mluvčí České inspekce životního prostředí Jana Rambousková. „Jedná se o kuriózní případ. V případě, že se majitel chtěl paprik zbavit, měl dát papriky do kompostárny nebo zařízení určené k likvidaci biologického odpadu. Česká inspekce životního prostředí celou záležitost spolu s dopadem na životní prostředí v nejbližších dnech prověří. Od toho se mohou odvíjet i postihy.“ říká.
„Ministerstvo zemědělství nemůže výrobcům diktovat, jak mají naložit se svými produkty. Problém plýtvání s potravinami se tak dotýká všech a je na zodpovědnosti každého jednotlivce, aby zabránil zbytečnému vyhazování jídla. Ministerstvo zemědělství nemá právní nástroje, aby ukládalo zemědělci povinnost ke kompostování,“ sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Reportér Blesku se také včera zajímal o ceny paprik v obchodech v okolí Nových Bránic na Brněnsku. Typické podlouhlé plody různých barev a velikostí se tam prodávají v cenách od 20 do 32 korun. A obchodníky většinou zásobují místní pěstitelé. V okolí Dolních Kounic je totiž vcelku bohatá úroda.
Seniorka před samoobsluhou na náměstí v Dolních Kounicích nabízela bílou, žlutou a zelenou papriku za 20 korun za kilo, červené kapie byly o deset korun dražší a 30 korun stály i pálivé „kozí rohy“. „Nechápu, proč do hypermarketů vozí papriku z Maďarska, když je jí tady na Moravě dost!“ zlobí se prodávající důchodkyně, která však chtěla zůstat v anonymitě.
Poměrně drahou papriku měli v obchodě s potravinami v Moravských Bránicích: kilo bílé papriky z produkce místního pěstitele prodávají za 32 korun, přičemž na cedulce byla uvedena druhá jakost.
V samoobsluze v Syrovicích u Brna prodávali kilogram bílé české papriky za 26 korun. A vedle ní umístěná holandská paprika přišla ještě o dvacet korun dráž!
Jak mohou zbytky úrody ohrožovat vodu? Odjakživa se to zaorávalo a žádný problém nebyl.