Zpověď správce Jonákova majetku: Kolik zbylo z jeho dědictví?
V pondělí vyšel po osmnácti dlouhých letech Ivan Jonák (58) z cely. Odpykal si trest za to, že si objednal vraždu své manželky. Setká se také nejspíš s mužem, který se staral o peníze, jež Jonák zdědil po svém otci. Dlouhá léta mu z nich František Pražský kupoval věci, bez kterých by byl kriminál nesnesitelný. Jak dopadne inventura dědictví
Někdejší automechanik František Pražský má pořád ruce jako lopaty, vzpřímenou chůzi a mluví přímo, bez obezliček. „Ivanovi věřím, že svoji manželku nezabil. A kde můžu, pomáhám mu. Příčí se mi, že když byl na vrcholu, měli z něj prachy ti, co ho po odsouzení zavrhli. Já bych se styděl.“
Dědictví
Pan Pražský si s malým Ivanem Jonákem rozuměl. „Když jsem něco spravoval na autě, hned přiběhl a pomáhal. Se svojí ženou Ludvikou vyženil i malou dcerku. Doslova ji hýčkal, nosil ji na rukou po zahradě. Ale byla moc nemocná a umřela jim.“
Že by ale Ivana Jonáka vychovával, odmítá. „Měl svůj život a pak i Discoland. A když ho pak zavřeli, udělal ze mě z Valdic správcem dědictví po svém otci.“
Jonákův skutečný otec Jaromír Jonák mu odkázal podle pana Pražského „…asi sto sedmdesát tisíc.“ Pan Pražský je používal podle toho, jak Jonák chtěl.
Balíky
„Posílal jsem mu potraviny a jednou jsem dokonce musel sehnat nerezový ešus. Z hliníkového, co měl ve Valdicích, jíst nechtěl,“ vzpomíná pan Pražský. Největší částky ale utratil za knihy. „U Kanzelsbergera na Smíchově mě zdravili zdálky. Ivan četl všechno, detektivky, dobrodružné i historické knihy.“
Peníze vydržely dva roky. „Ale když jsem mohl, poslal jsem mu něco i potom. Zasloužil si to,“ říká pan Pražský.
