Onkolog: Nemocný má právo vědět, že ho nevyléčíme!

Na otázky Blesku odpovídá MUDr. Ondřej Sláma, onkolog a odborník na paliativní péči z Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Co je to paliativní péče?

„Poslední dvě desetiletí se klade cílená pozornost tomu, aby moderní medicína a ošetřovatelství dokázaly zkvalitnit člověku, který umírá, život ve zbývajícím čase. Je to paliativní péče.“

Jste zastáncem toho, že by pacienti měli znát svou diagnózu. Proč?

„Každý den vidím, že informovaní pacienti tuto těžkou fázi život zvládají mnohem lépe. Není dobré držet smrtelně nemocného v mlhavém optimismu. To, že nemoc nevyléčíme, že ji chemoterapie jen přibrzdí, víme obvykle řadu měsíců nebo týdnů dopředu. Je fér, aby to věděl i pacient. Je pak méně zaskočený, když nemoc začne nabírat na závažnosti.“

Někdo si ale takovou pravdu odmítá připustit.

„Někteří pacienti to dělají a mají na to právo. Není pak moudré rozbíjet jim naději. Lékař by se s nemocným měl vyladit a snažit se, aby mu bylo srozumitelné, před jakými křižovatkami a volbami stojí.“

Jak moc se nemocní upínají k alternativním metodám?

„Často, když onkologický pacient od lékaře slyší, že už nemoc není léčbou ovlivnitelná, vyhledává on nebo rodina vše možné, a nabídka je nepřeberná, od diet po bylinky či fyzikální léčby.“

Fungují? Jste pro?

„Účinnost těchto metod není prokázána. U některých je to určitá berlička pro udržení si atmosféry, že s nemocí bojují. Jinak jsem k alternativní léčbě skeptický. Neviděl jsem pacienta, kterému by se díky takové léčbě nádor zastavil. Z toho pramení má skepse.“

Není plus už to, že jsou onou berličkou?

„Tonoucí se stébla chytá, ale někdy je to mámení. Místo aby se připravili a rozloučili se s blízkými, žijí ve fantasmagorických představách, které jim nasadili léčitelé do hlavy. Hlavně ale neuznávám diety, kdy lidé vyloučí maso nebo vše sladké apod. Tam pak vidím, jak chřadnou.“

Jak ovlivňuje přijetí nemoci víra?

„Nevidím v tom až takový rozdíl. V konfrontaci s konečností vlastního života vyplouvá na povrch určitá statečnost, pevnost, kterou člověk v sobě má, nebo nemá. Zakotvenost ve víře je zdrojem síly, aby těžkou situaci člověk líp ustál. Věřící jsou obvykle méně zoufalí a depresivní. Pokud dáte času, který zbývá, náplň, může být umírání smutná, ale důležitá fáze života, ne absurdní.“

Jak paliativní péče ovlivní rodinu umírajícího?

„Pokud je rodina svědkem dobré péče, vidí, že jejich blízký netrpí nesnesitelnou bolestí, děsivou úzkostí, že sice odchází, ale důstojně, sami si odnesou zkušenost, že smrt a umírání nemusí být hrozné a osamocené. Navíc netrpí výčitkami, že dědečka dali někam, kde v bolestech trpí.“

Nový zákon pro lékaře: Zatajit diagnózu? Jen se souhlasem kolegy

Pokud ještě loni lékař usoudil, že by pacient neunesl informaci o svém zdravotním stavu, mohl část kruté pravdy zatajit nebo říct pravdu jen částečně. Podle nového občanského zákoníku to už není tak jednoduché.

Zamlčet pravdu může doktor v případě, že by pacient negativní zprávu neunesl nebo by zkolaboval. Pravdu pak musí pacient slyšet v případě, že je nebezpečný svému okolí, anebo výslovně žádá, aby byl pravdivě informován. „Přesné informace musí dát lékař také nemocnému v případě, že je to jediný způsob, jak mu umožnit podniknout preventivní opatření nebo podstoupit včasnou léčbu,“ vysvětlil Blesku mluvčí České lékařské komory Michal Sojka a dodal: „Jestliže lékař dojde k názoru, že pro nemocného je vhodnější informace o jeho stavu raději zatajit, musí to konzultovat s kolegou. Může jít o lékaře ze stejného oddělení nebo úplně jiné nemocnice či ambulance. Důležité je, aby měl stejnou odbornost,“ dodává Sojka.

POZOR! Již dnes - v pátek 4. dubna vydává deník Blesk unikátní publikaci Občanský zákoník  - Změny 2014! V prodeji pouze za 39 Kč!

Další změny, které přinesla novela občanského zákoníku, najdete již dnes v unikátní příručce Blesku Občanský zákoník – Změny 2014 | Blesk