ONLINE: Ukrajina ztrácí Krym. Země volá o pomoc!
Situace na Ukrajině se začíná pořádně vyhrocovat! Premiér Krymu včera nejprve požádal Rusko o pomoc - to oznámilo, že prosbu ignorovat nebude a začalo se činit. Parlament Putinovu žádost o intervenci schválil, ten poslal na Krym dalších 15 tisíc vojáků. Ukrajinská armáda povolala všechny vojenské zálohy.
Dnes se s vámi loučíme. Dění na Ukrajině a Krymu pro vás budeme sledovat zase zítra.
Ukrajina dnes požádala Spojené státy a další klíčové země Rady bezpečnosti OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost. Na úvod mimořádného zasedání Rady to uvedl ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Serhijev.
http://www.blesk.cz/clanek/live-zpravy/237091/ukrajina-pozadala-radu-bezpecnosti-o-ochranu-pred-ruskem.html
Člen ruského výboru Rady federace pro zahraniční věci Igor Morozov, který je nyní na Krymu oznámil, že ukrajinská vlajková loď "Getman Sahaidachny" údajně přešla na Ruskou stranu. Loď údajně vyvěsila vlajku ruského námořnictva. Napsal list Izvestia.
Ukrajinská armáda je v bojové pohotovosti. Nařídil to prezident Turčynov. Podle premiéra Jaceňuka povede jakákoli vojenská intervence k válce.
Francouzský prezident Hollande varoval Rusko před zásahem na Ukrajině. "Použití síly ze strany Ruska by bylo skutečnou hrozbou pro územní celistvost a suverenitu státu," stojí v prohlášení Elysejského paláce.
Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je situace na Krymu vážná a vyžaduje rychlé řešení zejména v posílení bezpečnostních složek. "Toho není přechodná vláda v Kyjevě zjevně schopna. Není možné, aby se opakovala situace z Kyjeva z nedávných dnů," uvedl. Očekává, že Rada bezpečnosti OSN zaujme stanovisko, které povede ke zklidnění situace na Ukrajině.
"Jsem hluboce znepokojen eskalací napětí na Ukrajině a rozhodnutím ruského parlamentu schválit vojenskou operaci na ukrajinské půdě proti vůli ukrajinské vlády," prohlásil britský ministr. Dodal, že hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, kterého vyzval k uklidnění situace. Pozval si rovněž ruského velvyslance v Londýně, aby mu osobně sdělil své obavy z nynějšího vývoje. "Odsuzujeme jakýkoli akt agrese vůči Ukrajině," doplnil. Britské občany vyzval, aby Krym okamžitě opustili.
Rusko usiluje o celkovou destabilizaci situace na Ukrajině. Prohlásil to úřadující ukrajinský prezident poté, co mluvil s předsedou ruské Dumy.
Šéf britské diplomacie označil vyslání ruských vojáků za potencionální vážnou hrozbu pro suverenitu Ukrajiny. Předvolal si ruského velvyslance.
Před ruskou ambasádou v Praze se vpodvečer sešly asi dvě desítky lidí, aby protestovaly proti "válce na Ukrajině". Demonstrace byla poklidná. "Nejsem politický analytik, ale morálně i emociálně jsem kategoricky proti válce a proti okupaci Ukrajiny, protože to je tragédie nejen pro Ukrajinu, ale rovněž pro Rusko," řekl jeden z účastníků.
Situací na Krymu se zabývá i Severoatlantická aliance. Generální tajemník NATO Andres Fogh Rasmussen dnes zdůraznil výraznou potřebu uvolnění situace. Spojenci podle něj své kroky těsně koordinují. "Rusko musí respektovat ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a hranice, což se týká i pohybu ruských vojsk na Ukrajině," uvedl na svém twitterovém účtu.
#Russia must respect #Ukraine's sovereignty, territorial integrity & borders, including w/ regard to movement of Russian forces in Ukraine
— AndersFogh Rasmussen (@AndersFoghR) March 1, 2014
Podle vyjádření předsedy sněmovního zahraničního výboru Karla Schwarzenberga (TOP 09) na Facebooku jde "o jasnou snahu rozšíření moci Ruské federace, o obsazení a praktické připojení Krymu s důležitou námořní základnou v Sevastopolu k Rusku". Argumenty ruského prezidenta Vladimira Putina, který nasazení vojáků na Ukrajině zdůvodňuje potřebou ochránit tamní ruské občany, pak označil za shodné s argumenty Adolfa Hitlera při obsazování cizí země. "Hitler vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Je naprosto jasné, že nejde o ochranu ruských občanů, na které nikdo neútočí a jsou v naprostém bezpečí," uvedl Schwarzenberg.
Obamova slova o tom, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině bude Moskvu "něco stát", jsou podle zákonodárců z Rady federace jasným překročením "určité hranice". Vyzvali proto k odvolání ruského velvyslance ve Spojených státech. Konečné rozhodnutí v této otázce přísluší Putinovi.
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Grigorije Karasina rozhodnutí parlamentu neznamená, že k nasazení vojáků musí dojít ihned. Kolik příslušníků armády by mohlo být případně použito, závisí na Putinovi, který je rovněž vrchním velitelem ruských ozbrojených sil.
Kvůli Ukrajině a ruskému rozhodnutí o nasazení vojáků v této zemi se dnes sejde Rada bezpečnosti OSN. V pondělí bude schůzka šéfů diplomacií EU.
Ruský generální konzul Vjačeslav Svetličnyj na Krymu gratuluje důstojníkovi bývalé pořádkové jednotky Berkut. Právě obdržel ruský pas.
Prezident Zeman nesouhlasí s ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině. Vojenská intervence podle něj vytváří hluboký příkop, který nelze zasypat. "I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat," uvedl Zeman. Jeho vyjádření poskytl mluvčí Jiří Ovčáček.
Ukrajinský opoziční vůdce Kličko žádá mobilizaci ukrajinské armády v reakci na ruský postoj.
Český premiér Bohuslav Sobotka zdůraznil, že žádná země by se neměla vojensky vměšovat do vnitřních otázek Ukrajiny. Varoval před ohrožením územní celistvosti země. "Pevně věřím, že územní integrita Ukrajiny ohrožena není, protože kdyby k tomu došlo, tak by to byl významný destabilizační prvek pro celý region a nepochybně by to přineslo velmi negativní důsledky pro životní úroveň a ekonomiku Ukrajiny," varoval Sobotka. V pondělí chce o situaci jednat s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, který Ukrajinu tento týden navštívil.
Ruská Rada federace jednomyslně schválila Putinovu žádost o nasazení ruských vojáků na Ukrajině. Hlasování živě vysílala ruská televize.
Rada federace uvedla, že ve východních a jižních oblastech Ukrajiny reálně hrozí krveprolití a celé zemi pak humanitární katastrofa.
Kanada vydala na stránkách své vlády doporučení, aby se její obyvatelé vyhnuli cestě na Krym či přestupu na krymských letištích. Kanadským občanům, kteří se na Krymu momentálně nacházejí, radí opustit zemi, dokud je to bezpečné.
Rada federace o Putinově žádosti využit ruské vojáky na Ukrajině jedná. Původní informaci, že žádost byla schválena, agentura Interfax stáhla. Lze čekat, že prezidentův požadavek, který má podle Kremlu vést "k normalizaci situace na Ukrajině", bude schválen vzhledem k převaze Putinových stoupenců v horní komoře.
Vladimir Putin: "V souvislosti s mimořádnou situací na Ukrajině, ohrožením životů občanů Ruské federace, našich krajanů, a příslušníků ozbrojených sil Ruské federace na ukrajinském území v Autonomní republice Krym (...) podávám návrh na použití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny až do normalizace sociopolitické situace v této zemi."
V těcho Ukrainských městech, na jejich administrativních budovách podle RussianToday právě vlají ruské vlajky :
#UKRAINE: Russian flags raised in the cities of Melitopol, Yevpatoria and Mariupol http://t.co/urSnW60PHK pic.twitter.com/rYYxBJyL4I
— RT (@RT_com) March 1, 2014
Horní komora ruského parlamentu schválila návrh Putina využít ruských vojáků na Ukrajině k normalizaci situace v této zemi.
Většina příslušníků zásahové jednotky Berkut, kteří zasahovali proti demostrantům v Kyjevě a Lvově a kvůli obavám z lynčování odjeli na Krym již obdržela ruské pasy.
Podle místního zdroje spolupracujícího s Blesk.cz jsou příslušníci Berkutu i se svými rodinami prozatimě ubytováni v hotelích a penzionech, jejichž pokoje dali k dispozici místní pro-ruští podnikatelé.
Jedná se zhruba o tísíc osob.
Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o povolení využít ruské vojáky k normalizaci situace na Krymu. Informoval o tom Kreml. Podle Putina je tento krok nutný k ochraně ruských občanů a vojáků z ruské základny umístěné na autonomním poloostrově.
Pro-ruští demonstranté v Charkově vztyčili na budově tamní samosprávy ruskou vlajku. Právě teď.
Фото дня pic.twitter.com/4S5RyCLOIc
— Sputnik & Pogrom (@sputnikipogrom) March 1, 2014
Podle švédského ministra zahraničí je zřejmé, že na Ukrajině dochází k ruské vojenské intervenci. Moskva tam prý chce vytvořit loutkový stát.
Charkov: Při střetech proruských aktivistů se stoupenci nové vlády byly ve východoukrajinském Charkově zraněny desítky lidí.
Balaklava, hlavní přístav Ukrajinské pobřežní stráže, byla obsazena neznámými ozbrojenci v neoznačených uniformách. Také kerčský přístav je patrolován vojáky, kteří v ranních hodinách přijeli v šesti armádních nákladních vozech bez registračních značek.
Тем временем в Балаклаве. #Украина #Крым #Crimea #Ukraine #Путин #Putin pic.twitter.com/box6XyXEEJ
— Євромайдан (@Dbnmjr) March 1, 2014
Charkov: Demonstrace se konaly i v Charkově, kde se proruští aktivisté střetli se stoupenci nové vlády a následně se pokusili obsadit sídlo místního guvernéra. Verze o tom, co se v Charkově stalo, se rozcházejí. Podle agentury Interfax se několik tisíc lidí shromáždilo před budovou regionální vlády v tomto východoukrajinském městě a některým se podařilo dostat dovnitř a vyvěsit ruskou vlajku. Agentura DPA nicméně uvedla, že budovu nejprve obsadili příznivci Kyjeva a proruští demonstranti jen guvernérovo sídlo osvobodili.
Moskva podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Deščycji odmítla vést s Kyjevem konzultace o zárukách územní celistvosti Ukrajiny.
Turčynovův dekret konstatuje, že postup parlamentu porušil ukrajinskou ústavu. Proruské vedení Krymu naopak neuznává novou prozápadní vládu v Kyjevě, která se k moci dostala po sesazení prezidenta Viktora Janukovyče.
Úřadující ukrajinský prezident a šéf parlamentu Oleksandr Turčynov dnes podepsal dekret, kterým označil za nelegální jmenování nového proruského premiéra autonomního Krymu Sergeje Aksjonova do funkce. Aksjonova před několika dny regionální parlament zasedající pod dohledem neznámých, údajně proruských ozbrojenců zvolil do čela nové krymské vlády.
Řešením situace na ukrajinském Krymu by mohlo být vyslání "menšího vojenského kontingentu". Dnes to podle agentury Reuters prohlásila šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Rusko by podle ní vojáky rozmístilo na Krymu z bezpečnostních důvodů.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se dnes obrátil na Moskvu s tím, aby bezodkladně definovala své záměry s Krymem. "Vše, co Rusko na Krymu činí, musí být v souladu se suverenitou, teritoriální integritou a smlouvou o ruské černomořské flotile," řekl šéf německé diplomacie. Zároveň varoval, že kdo nyní přilévá olej do ohně slovy či činy, vědomě situaci vyhrocuje.
Doněck: Ve východoukrajinském Doněcku se na podporu svrženého prezidenta Janukovyče sešlo 10.000 lidí. Dav volá proruská hesla a mává ruskými vlajkami.
Znepokojení nad eskalací napětí na Krymu vyjádřila německá kancléřka Merkelová. Zdůraznila, že územní celistvost Ukrajiny musí být zachována.
Předseda dolní sněmovny Sergej Naryškin: "Výbor dumy přijal výzvu adresovanou ruskému prezidentovi, ve které ho zákonodárci žádají, aby přijal opatření ke stabilizaci situace na Krymu a aby využil veškeré možnosti k ochraně obyvatel Krymu před tyranií a násilím."
Ruská Státní duma vyzvala prezidenta Putina, aby podnikl opatření ke stabilizaci situace na Krymu.
Ruští vojáci prý obsadili vojenské letiště na východě Krymu a snaží se ovládnout základnu protivzdušné obrany. Letiště v Simferopolu je zavřené.
"Žádáme konec provokačních přesunů jednotek na Krymském poloostrově," uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Polská diplomacie také vyzvala signatářské země takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, aby své závazky splnily. V dokumentu se Británie, Spojené státy a Rusko zavázaly garantovat politickou a hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, tedy i jejich územní celistvost.
Sevastopol: Příslušníci ruské černomořské flotily sídlící v ukrajinském Sevastopolu chrání podle krymského premiéra Aksjonova klíčové budovy na Krymu.
Krymská vláda dnes oznámila, že uspíšila konání referenda o budoucnosti autonomní oblasti. To se původně mělo konat 25. května spolu s ukrajinskými prezidentskými volbami, nově by ale všelidové hlasování mělo být již 30. března. Předseda regionální vlády Krymu Sergej Aksjonov to vysvětlil naléhavostí referenda.
Rusko je "extrémně znepokojeno" vývojem na Krymu. Tamní stav prý dokazuje "touhu prominentních kruhů v Kyjevě" situaci destabilizovat.
"Je nepřijatelné, když ruská obrněná vozidla jsou v centrech ukrajinských měst," citoval Reuters Jaceňuka před schůzkou vlády v Kyjevě.
Kyjevská vláda podle AFP uvedla, že nebude vojensky reagovat na ruské provokace na Krymu.
Ukrajinské ministerstvo obrany kvůli napětí na Krymu zvýšilo pohotovost armády v oblasti. Rusko prý již na poloostrov dopravilo 6000 vojáků.
Moskva nebude ignorovat žádost šéfa krymské autonomní vlády Sergeje Aksjonova o pomoc se zajištěním klidu a míru na tomto autonomním ukrajinském poloostrově. S odvoláním na nejmenovaného představitele Kremlu o tom informovaly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax.
Situace na Ukrajině se začíná vyhrocovat. Proruský krymský premiér Sergej Aksjonov dnes vyzval Rusko, aby pomohlo s udržením pořádku v autonomii. "Kdo toto nepřijímá, toho prosím, aby službu opustil," řekl Aksjonov.
V ulicích Simferopolu je možné vidět i toto:
Can I take a photo with you? pic.twitter.com/qIV1dX9JRP
— Javier Pascual (@javierpascual) March 1, 2014
Video ruských bojových helikoptér, které včera dorazily na Krym.
Inu dobrá
Dejme tomu, že tehdejší Karibskou krizi lze k významným ohrožením světa rovněž počítat. Ta se ovšem netýkala bezprostředně Evropy, oč jde dneska především. Jinak trefná připomínka. 