Rozdělená Ukrajina: Východ žádá Putina o pomoc. Přijedou ruské tanky?
Demonstranti v Kyjevě dosáhli pádu nenáviděného režimu prezidenta Janukovyče. A dál věří v příklon k EU, stejně jako polonahé aktivistky Femen. Jenže ne celá Ukrajina je prozápadně orientovaná. O pomoc ze strany Ruska žádá Krym. Dokonce o vojenskou podporu! A ruský prezident Putin se po konci "své" olympiády v Soči začíná vkládat do hry. Situaci prý již konzultoval i s běloruským prezidentem Lukašenkem.
Ukrajinský prezident Janukovyč uprchl a na jeho hlavu byl vydán zatykač kvůli hromadným vraždám civilistů. Situace na Ukrajině se vyhrotila, režim padl. Kam se prezident a Putinův spojenec schoval? Spekuluje se, že pod křídla ruské posádky v ukrajinském přístavu Sevastopol. Janukovyč přitom chtěl příklon k Rusku a odmítl EU. Jenže to rozvášnilo davy. Na západ, nebo na východ? To je jádro ukrajinské otázky. Země není jednotná. Zatímco Kyjev, Lvov a další města touží po EU, východ demonstrace na Majdanu a svržení režimu neuznává. Nejen kvůli provázanosti s ruským hospodářstvím a výrazné ruské menšině.
Putine, pomoz: Chtějí zničit ruský svět!
Proruská část poloostrova Krym změnu vlády v Kyjevě tvrdě kritizuje. Snahu proevropských povstalců neuznává, označuje je za žoldáky, sponzorované EU a USA. "Mají jen jeden cíl: Zničit ruský svět," napsala ruskému prezidentovi Putinovi Taťána Jermakovová, uvedl časopis The Time. Jermakovová prý Putina požádala i o vojenskou pomoc a zajištění "bezpečí obyvatel před pogromy".
Připomíná to situaci, kdy kovaný komunista Vasil Biľak v roce 1968 podepisoval zvací dopis pro Brežněva, aby zasáhl v Československu. Až nakonec přijely tanky varšavské smlouvy... Jermakovová stojí přitom v čele ruské komunity v Sevastopolu, kde je umístěna velká ruská vojenská základna. Tu si Moskva pro svou černomořskou flotilu dlouhodobě pronajala od ukrajinské vlády.
Proč Krym žádal o připojení k Rusku
Krym přitom žádal již během zuřících bojů v Kyjevě o připojení k Rusku. Krymský parlament oznámil: Chceme návrat do doby, než dal Nikita Chruščov v roce 1954 Krym Ukrajině "darem". K návratu Krymu k "matičce Rusi" však nedošlo, alespoň prozatím. Na východě Ukrajiny tak dál panuje značná nervozita. I samotné krymské obyvatelstvo je však rozdělené. Z téměř dvou třetin je ruskojazyčné a mnozí obyvatelé poloostrova mají ruské občanství. Žije zde ale také čtvrt milionu Tatarů, kteří se proti sblížení s Moskvou důrazně stavějí. Nemohou zapomenout na rok 1944 a perzekuce ze strany Stalinova režimu...
Putin si volal s Lukašenkem: Společné obavy z revoluce?
Žádost Putinovi o vojenskou pomoc z Krymu přitom přichází v době, kdy je již minulostí "Putinova" olympiáda v Soči. Jeho dítě, o které se tolik staral a na kterém mu před celým světem pořádně záleželo. Putin se však nyní od sportu vrací ke starosti o politiku. A o to, kdo bude mít na Ukrajině hlavní vliv.
Překotné dění v Kyjevě prý již Putin telefonicky hodnotil u s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, oznámila bez dalších podrobností kremelská tisková služba. Oficiálně se však ruský prezident k převratu na náměstí Nezávislosti nevyjádřil. To Lukašenko, který Bělorusko ovládá tvrdou rukou, ujišťuje, že žádné podobné akce v zemi nepřipustí. "Majdan pro nás není jen nepřijatelný, Majdan u nás prostě nebude," řekl běloruský prezident.
Exportu revolučních nálad z Ukrajiny se však podle moskevské opozice obává i Putin. A někteří ruští komentátoři označují převrat v Kyjevě za Putinovu osobní prohru. Vždyť přece padl jeho spojenec. A krveprolití navíc zastínilo vyvrcholení organizačně jinak poměrně úspěšné olympiády.
Hrozí ruský konflikt se Západem?
Nejen s Lukašenkem však již mluvil Putin o Ukrajině. Na stejné téma si volali i s prezidentem Hollandem. Podle jeho francouzské kanceláře oba státníci "zdůraznili potřebu mírového předání moci a význam zachování jednoty a územní celistvosti Ukrajiny". Hollande však také vyzval Putina, aby se podílel na finanční pomoci Kyjevu.
"Putin po olympiádě čelí těžké volbě: buď se v ukrajinském sporu spolehne na diplomacii a bude riskovat ztrátu prestiže doma, nebo otevře Pandořinu skříňku konfliktu se Západem," reagovala dnes agentura Reuters. Objevují se tak obavy, že hrozí otevřená roztržka. Komentátor Dmitrij Trenin z The New York Times však tvrdí, že Rusko má na Ukrajině mnohem menší vliv, než se obecně soudí. "Kremelská loutka" Janukovyč byl prý pro Putina váhavý a nespolehlivý partner a Rusko nyní může potvrdit, že bude velmocí i bez Ukrajiny.
Ruské ministerstvo zahraničí však obvinilo Západ, že se na Ukrajině řídí "jednostrannými geopolitickými kalkulacemi". Ministr zahraničí Lavrov pak dnes dodal: "Je nebezpečné a kontraproduktivní pokoušet se přinutit Ukrajinu, aby si vybrala podle pravidla 'jste buď s námi, nebo proti nám'." Jenže právě odpověď na otázku, kam se Ukrajina přikloní, zemi dál rozděluje. Vlna revolučních událostí mezitím dorazila do provincií, demisi podala velká skupina gubernátorů dosazených Janukovyčem.
Polonahé Femen: Pryč s Putinem i Tymošenkovou
Demonstrovat proti ukrajinskému příklonu k Rusku se dnes vydaly aktivistky Saša, Oksana a Yana - v Paříži si na hrudníky napsaly slogany jako "Ukrajina není volná", "Tymošenková = Janukovyč" a "Putinova nová loutka". Vyjádřily tím nesouhlas nejen se směřováním na východ, ale také s tím, aby se prezidentkou stala propuštěná expremiérka s typickým blonďatým copem Tymošenková. Propustit ji z vězení bylo správně , ale nechat ji nyní rozhodovat? Řada Ukrajinců chce, aby je spíš než Tymošenková vedli lidé z Majdanu, kteří vyrazili na barikády a stáli za převratem.
Je to hnus nelíbí se mi zásahy kohokoli do řízení státu a t je to EU nebo Rusko.Konečně všem na Ukrajině došlo jako špínu u nás udělali v roce 1968.Naprosto fašistické metody k ovladnutí země ve prospěch velkého ruska.Fandím ukrajině at to ustojí ale asi poteče hodně krve svět je stále rozdělen jako v období studené války žádná změna nenastala !!