Jediný rozhovor s pedofilem Trynkiewiczem: Proč jsem zabil čtyři děti!
Kauza čtyřnásobného pedofilního vraha Mariusze Trynkiewicze (52) hýbe nejen Polskem, ale i Českem, kde se údajně měl skrývat. Nedělní Blesk získal jediný rozhovor, který kdy pedofil poskytl novinářům.
Reportér Piotr Pytlakowski zanedlouho vydá knihu Trynkiewicz a ti druzí: Čekání na kata. Autorovi se totiž podařilo v roce 1996 dostat do přísně střežené věznice v Rzeszowě a udělat tam interview s Trynkiewiczem. Nebezpečnému pedofilovi tehdy zbývalo za mřížemi ještě dlouhých 18 let. Původně ale dostal trest smrti. Po pádu komunismu nejvyšší soud absolutní trest změnil na 25 let, neboť Polsko rušilo trest smrti a doživotní trest tehdy v polském právu neexistoval. Co řekl Trynkiewicz v roce 1996 ve své cele?
Co způsobilo, že jste se stal ztělesněním zla, že jste se dopustil tak strašných zločinů?
„Mým problémem byla odlišnost, jsem jiný než zbytek společnosti a s tím jsem se musel naučit žít. Neuměl jsem si s tím ale poradit.“
Odlišnost znamená vyznávání jiných hodnot. Vás ocejchovali jako pedofila a homosexuála.
„Nejde o pedofilii nebo jinou sexuální orientaci, ale o to, jak se společnost k takovým lidem chová. Abych mohl žít mezi normálními lidmi, musel jsem se neustále přetvařovat, hrát si na někoho jiného, než kým jsem ve skutečnosti byl. Žil jsem v neustálém strachu.“
A z toho strachu jste zabil ty chlapce?
„To, co jsem udělal, by se dalo vysvětlit jednoduše: pomsta na společnosti. Ale ještě spíš šlo u mne o shodu špatných náhod.“
Jakých?
„Když jsem byl ve škole, bylo to fajn. Byl jsem oblíbený, nikdo si na mne nestěžoval. Ale pak jsem dostal povolávací rozkaz a na vojně se vše pokazilo. V armádě to bylo zlé, cítil jsem, že se smyčka stahuje. Na přelomu let 1987 a 1988 jsem už byl v hluboké krizi a věděl jsem, že je konec.“
Co si myslíte o trestu smrti?
„Nevím. Jeho odstrašující účinky jsou určitě dobré, budí velký respekt. Ale není humánní.“
A ve vašem případě? Jaký trest byste si udělil, kdybyste měl na výběr?
„Asi bych si vybral smrt. Těžko bych si zvykal na myšlenku, že bych měl hnít za mřížemi do konce života. Existuje ještě jeden aspekt doživotního trestu: vede to k tomu, že člověk vržený do cely na věčnost se po určitém čase stane zvířetem.“
U soudu jste uslyšel verdikt smrti. Jaké pocity to ve vás vyvolalo?
„Na trest smrti jsem byl připravený. Když jsem poprvé uslyšel verdikt, vůbec jsem neměl strach. Věděl jsem, že poprava se neuskuteční hned, že mám trochu času. Vypočítal jsem si, že ještě takový jeden rok si na tomto světě pobudu.“
Než něco napíšeš, tak taky mysli! Nenapsala jsem nic o tom, že lidé jsou víc než zvířata. Ale jestliže pes, vyrůstající v rodině, napadne člena rodiny nebo dítě, je bez milosti utracen. Totéž přeji těm, kteří napadnou a usmrtí jiného člověka. A taky jsem, jako Ty, pro tresty za týrání zvířat. Svou hubou se Ti omlouvám, jestli jsem urazila Tvé city.