Velel záchranářům ve zbořeném domě ve Frenštátu: 43 hodin jsem nespal!

Policista a otec 2 dětí žije stále v paneláku, kterým před rokem otřásl výbuch. Po části domu s vchodem č. 39., v němž vyhasly životy šesti lidí, z toho tří dětí, zůstalo jen prázdné místo a stále živé kruté vzpomínky.„Ten masakr mám před očima každý den. Sotva vyjdu z domu a vracím se zpátky, vždycky se mi to vybaví,“ říká Petr Albrecht, který byl jeden z prvních, který pomáhal zachraňovat sousedy z hořícího pekla. Byl také velitelem celého zásahu. Na nohách bez spánku byl dlouhých 43 hodin.

„Co nikdy nevymažu z paměti, tak je to prvotní bezmoc. Ty první minuty, kdy lidé křičeli o pomoc a byli uvězněni v ohnivé pasti, než přijeli s technikou hasiči, byly fakt šílené,“ vzpomíná policista Albrecht.

Pořád se mu vrací obraz, kdy soused Konvička z okna křičel, aby mu šli pomoct, že slyší děti a neví, kde jsou. „Dovnitř nešlo kvůli plamenům vejít, ozývaly se stále zášlehy. Volali jsme proto na něj, aby děti hodil z okna,“ hovořil ztěžka Albrecht.

Rodina šla bokem

Apokalypsa se mu stále vrací i proto, že je předsedou Společenství domů č. 40 a 41 a má na starosti stavební dohled. Celý rok musel složitě jednat s úřady, pojišťovnami, stavebníky a také s nájemníky, kteří se všemi problémy chodili za ním. Stálo ho to i jeho celou roční dovolenou. „Ten rok mi vzal několik let života. Rodina šla bokem. Ještě chybí opravit střecha a pak se ženě a dětem vše pokusím vynahradit,“ dodává Petr Albrecht.