25 let od poslední popravy v Česku: Vrah hrál nejdřív šílence, pak se přiznal!

Masakr se odehrál v bytovce v Předměřicích nad Labem. Běsnění viděla sousedka Lenka Buriánová (80), která v domě hrůzy dodnes žije. Vrah ji před 27 lety také málem zabil. Bodl ji, když se u schodiště na chodbě před bytem rodiny skláněla nad jeho chotí, ke které ji dovedl v noci křik a volání o pomoc.

Před manželem sem utekla po hádce, při níž po ní hodil brousek a bodl ji do zad. Pak běžel za ní a zasadil jí dalších 35 ran. „Říkala mi, já umírám, zachraňte mi děti! Pak na chodbě zhaslo světlo, její manžel vyšel z bytu, začal ji znovu bodat a vrazil mi kudlu do břicha,“ vzpomínala Buriánová.

Když se k místu vraždy začali sbíhat další sousedé, Lulek se zavřel v bytě a zabarikádoval dveře policí. Postupně tu druhým nožem ubodal tři děti (10, 8, 7) z předchozího manželství ženy i společnou dceru (1), a sobě žiletkou pořezal zápěstí a krk.

Hrál šílence

Bestiální vraždu si Vladimír Lulek po zadržení nepřipouštěl a neprojevil lítost. Při čekání na proces i během něj držel hladovku a tvářil se jako duševně chorý člověk, který ztratil paměť. Jen to ale hrál. Znalci psychickou nemoc vyloučili. „Nevím, proč jsem tady. O tom, že bych zabil manželku a všechny děti, nic nevím. Nic jsem jim neudělal, jsou doma,“ vypověděl během vyšetřování mordu. Od té doby až do konce procesu mlčel.

Co řekl před popravou

K bestiální vraždě se Lulek vyjádřil až po definitivní prohře. Před vykonáním trestu smrti napsal rodičům, kde se přiznal, všeho litoval a prosil o odpuštění. „U soudu jsem nebyl schopný ani promluvit. Byl jsem uzavřen do sebe výčitkami svědomí. Že mě tak odsoudili po právu, které na to mají, si mohu sám,“ kál se. „Moc toho lituji. Měl jsem je všechny rád,“ napsal muž.

„Teď nezbývá než čekat, kdy to budu mít za sebou. Bude to pro mě jen vysvobození. Konec trápení a soužení,“ stálo v závěru dopisu. „Přál bych si, abyste na mne vzpomínali v dobrém a odpustili mi, co jsem kdy udělal v životě špatného. Bylo toho na mě moc,“ loučil se s otcem a matkou, kteří žili ještě asi 20 let po jeho popravě.

Více v dnešním vydání Nedělního Blesku!