Tragická smrt Moniky (†36) a Klárky (†8): Otec o nich mluví beze jmen! Proč?

Džamila Stehlíková, psychiatr: Nepůsobí důvěryhodně

*„Zpověď nepůsobí důvěryhodně. Dá se z ní vyčíst, že zjevně netrpí žádnou duševní chorobou. To, co říká, vypadá vypočítavě, promyšleně, jakoby si už stavěl obhajobu. Šperkuje ji detaily. Člověk, když je v šoku, nevybavuje si až takové detaily. Při vzpomínce na událost se obvykle roztřese, rozpláče. Viděla jsme ho plakat jen na začátku. Pak už ne.“

*„Tohle je jako vyprávění scénáře. Nabízí jedinou svoji verzi, protože byl jediný svědek. Chce nás přesvědčit o tom, že to tak bylo. Je to silná osobnost, velmi psychicky odolný člověk.„

*„Předvedl až nadlidský výkon k tragédii, která ho potkala. Je sebestředný, to však bývá většina mužů. Tento si ale dobře kontroluje, co chce sdělit, jakoby se chtěl podvědomě očistit před veřejností bez ohledu na to, jaká je pravda. Tu musí zjistit vyšetřovatelé.“

Karel Moravec, psycholog: Příprava na alibi

„Člověk, který prožije takové trauma, obvykle nekomunikuje s médii. Jestliže rozhovor poskytne a je při něm klidný a vyrovnaný, je v případě neviny divné. Možná zde ale odvedla dobrou práci psycholožka, kterou měl k dispozici. Jeho stav se může změnit, a to zejména po návratu domů, kde se pak zhroutí. To, že projevuje sebelítost, může být známkou jakési přípravy na alibi. Divné je i to, že kamarádovi líčí touhu po sebevraždě. Lidé, kteří se chtějí zabít, o tom jen nehovoří, ale na život si rovnou sahají.“

Ludmila Čírtková, policejní psycholožka: O kalhotkách a nagelované hlavě

„U průměrného člověka by dominovala sklíčenost a smutek. Fakt, že někdo hovoří více o sobě a zviditelňuje detaily, např. jak osoby ležely, co měly na sobě apod., ještě ale nemusí znamenat, že je pachatel. Egocentricky a narcisticky založený jedinec je méně empatický a může i v takovéto situaci hovořit více o tom, jak sám trpěl.“

Miloslav Dočekal, emeritní policejní rada: Nic to neznamená

„To, že reagoval jinak, než by mnozí čekali, nic neznamená. Měli jsme případ, že podezřelý byl natolik mimo ze smrti blízkých, že se choval úplně obráceně, než bychom předpokládali. Nakonec se ukázalo, že je nevinný.“

Jeroným Klimeš, psycholog: Muž, kterému umřely ženy, je zničený, hledá viníka

„Dobrý psycholog usuzuje ne z toho, co je, ale především z toho, co není a podle všeho by mělo být. Tedy muž, kterému umřely ženy, je zničený, hledá viníka - kdo mu zabil milované ženy, obviňuje i zcela nevinné - personál hotelu, proklíná nápad jet do Egypta. Pokud tam nic z toho není, tak je to minimálně podivné.

Jan Lašek, psycholog: Práce psycholožky

„Pokud manžel vystoupil v televizi a vypovídal, tak to je otázka temperamentu. V každém případě se ocitl ve speciální situaci. Není vyloučeno, že jeho chování je důsledek péče psycholožky, která s ním je pod takovým vlivem, že se jí ho daří maximálně uklidnit.“

Pavel Kubiš, kriminalista: Odvedení pozornosti

„Bez znalosti vyšetřovacího spisu nelze k tomuto případu cokoliv říci. V souvislosti s tím se mi ale vybavil tři roky starý případ vnuka, který na Pelhřimovsku zavraždil svoji babičku. Pak ji společně s otcem jako na oko našel. Na místo přivolal policii, záchranku a dělal vše pro to, aby od sebe odvrátil podezření.“

VYPADÁ TO, ŽE TU HOLČIČKU VŮBEC NEMĚL RÁD! Míní expertka na řeč těla Eliška Landovská! Její analýzu Petra K. si přečtěte v dnešním tištěném Blesku!

Co zajímá egyptské detektivy?

Egyptská policie požádala o pomoc české kolegy, zaslala jim otázky a chce na ně vypracovat odpovědi. Podrobnosti zveřejnit nechtějí, co je může zajímat? „Nejspíš se kromě jiného zajímají o to, jaké byly v rodině poměry, zda některý z partnerů nežárlil, zda neměl některý z nich milence, jak se chovali v místě bydliště, v zaměstnání, jestli podezřelý nebyl v minulosti trestaný apodobně,“ uvedl emeritní policejní rada Miloslav Dočekal.