Rodina žila ve stanu, potom ve sklepě: Hodní lidé existují, zaplatili nám Vánoce
Polákovi přebývali ve stanu i ve sklepě, než našli zázemí v azylovém domě Rybka. Teď se postavili na vlastní nohy. Vánoce ale mohou svým dětem dopřát jen díky dobrotě cizích lidí. Život je zkouší tak, že nemají peníze na dárky.
Loni poprvé dopřáli Petr (41) a Jiřina (35) Polákovi svým dětem Klárce (9), Filipovi (6) a Jakubovi (20 měsíců) skutečně radostné Vánoce. „Díky sbírce azylového domu dostal Kuba hrací deku, plyšáky a chodítko. Klárka s Filipem zase boby, společenské hry a další hračky. My bychom jim to koupit nemohli. I když děláme, co můžeme,“ svěřila se Jiřina Poláková.
Krutý osud
Osud se s rodinou totiž v uplynulých letech moc nemazlil. „Původně jsme bydleli u mé matky. Platili jsme jí nájem, vařili si ze svého. Ona ale chtěla stále více a více peněz na dluhy. Nešlo to dál, proto jsme odešli a přežívali, jak se dalo. Rok nám hlídala děti sestra. Přespávali jsme i ve stanu a od srpna do února 2011 bydleli ve sklepě. Já byla v tu dobu těhotná,“ řekla Jiřina Poláková.Po porodu zamířila rodina do azylového domu, kde na čas našla zázemí.
Rybka podruhé
Jakmile získal Petr Polák práci, sehnali si podnájem. Štěstí jim ale dlouho nevydrželo. Stačilo, aby o místo přišel, a rázem neměli na nájem ani na jídlo. Pětičlenná rodina si musela vystačit s 1700 Kč na měsíc. A aby toho nebylo málo, dostal živitel rodiny infarkt. „Rybka nás zachránila podruhé, opět nám poskytla střechu nad hlavou. Podařilo se mi najít práci. Sice denně dojíždím 65 kilometrů, ale i za to jsem rád,“ řekl Petr Polák.
Nyní bydlí v malém bytě, za který platí 10 tisíc měsíčně. Rodina proto obrací každou korunu. Vánoce plné dárků ale na děti Polákovy čekají i letos. Díky štědrosti dárců, kteří opět přispěli do sbírky pro potřebné.
