Zemřel komunistický prokurátor Vaš (†96): Muž, který poslal na smrt generála Píku

O komunistických monstrprocesech z 50. let se u nás mluví jen občas - třeba v souvislosti se známějšími odsouzenými Miladou Horákovou, či generálem Heliodorem Píkou. A patrně i proto, že výuka dějepisu mnohdy končí ve školních lavicích rokem 1945...

Na některá jména tak padl prach zapomnění. Je to i případ někdejšího komunistického prokurátora Karla Vaše. Muž, který se zapojil do vykonstruovaných procesů s politickými odpůrci v 50. a 60. letech, dožíval v ústraní - v domově důchodců na pražském Chodově.

Ve věku 96 let zde v sobotu zemřel. Potvrdil to první náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Eduard Stehlík s odvoláním na důvěryhodné zdroje. "Málokdy je možné vidět tak strmou cestu k moci a její zneužívání k vlastnímu prospěchu, tak jako se to povedlo Vašovi," prozradil MF Dnes historik Mikuláš Kroupa.

Příběh komunistického prokurátora

Karel Vaš se narodil 20. března 1916 v Podkarpatské Rusi do rodiny maďarského advokáta. A tak i pro něj byla nakonec "právničina jasná volba".

Do soudních síně se však nejprve vypravil jako obviněný. Již v sedmnácti letech vstoupil do komunistické strany a v roce 1939 se rozhodl utéct do Sovětského svazu. Byl zde však zatčen a odsouzen ke třem rokům práce v gulagu, kde strávil 18 měsíců.

Po válce však zahájil zářnou kariéru. Začal totiž spolupracovat se sovětskou tajnou policií a nástupu Gottwaldových komunistů k moci v roce 1948 se rychle stal jedním z hlavních prokurátorů v monstrprocesech s opozicí.

Coby hlavní vyšetřující soudce vedl i vykonstruovaný proces s generálem Heliodorem Píkou. A podle instrukcí ze Sovětského Svazu poslal Píku na smrt.

Proces s Heliodorem Píkou

Heliodor Píka byl významným představitelem československého zahraničního odboje proti nacistům. Působil v Londýně, ale také jako vojenský vyslanec pro Balkán, kde pomáhal uprchlíkům a mobilizoval vojáky.

Později se Píka stal dokonce velitelem Čsl. armády v Moskvě, proti čemuž oficiálně protestovali čeští komunističtí vůdci Gottwald a Kopecký. Když se po válce vrátil Píka do Prahy, stal se náměstkem náčelníka generálního štábu armády.

Dostal i dvě sovětská vyznamenání, ani to však nezabránil tomu, aby byl po únorovém převratu v roce 1948 zatčen, obviněn z vlastizrady a odsouzen k trestu smrti! Píku oběsili 21. června 1949 na dovře plzeňské věznice v Borech.

Roku 1991 udělil Píkovi in memoriam tehdejší prezident Václav Havel Štefánikův řád za zásluhy v boji o osvobození vlasti. Píkova smrt, přirovnávána mnohými k justiční vraždě, pak opět skončila u soudu. Prokurátor Karel Vaš však nebyl shledán vinným, jeho činy byly údajně již promlčené...

Soudce kat

Podle obžaloby Vaš třeba zařadil do Píkova spisu falešný dokument o tom, že generál pracoval pro britskou zpravodajskou službu. Vaš vinu popíral, stíhání označil před lety ve své knize za perzekuci.

Trest smrti však navrhoval Vaš také v mnoha dalších kauzách. Političtí vězni mu přezdívali "soudce kat". Později se sám stal poněkud paradoxně obětí komunistické justice. Kvůli údajné velezradě strávil čtyři roky ve vězení. V roce 1956 jej rehabilitovali, poté pracoval jako úředník a novinář.