Invaze, nebo příměří? Mezi Izraelem a Palestinou dál létají bomby
Izraelsko-palestinský konflikt opět hrozí válkou, na Blízkém východě panuje velké napětí. Po sérii bombových útoků nyní všichni napjatě očekávají, jestli diplomaté spory zažehnají a vyjednají křehké příměří. A nebo dojde k válce. K situaci se vyjádřili i představitelé Česka.
Situace mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamas, které řídí palestinské pásmo Gazu, je nadále napjatá.
"Všechny strany musejí okamžitě zastavit palbu," vyzval Izraelce a Palestince šéf OSN Pan Ki-num. A chystá se do Jerusaléma jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Na jednání dorazí i Hillary Clinton, americká ministryně zahraničí.
Hamas ze svých pozic ostřeluje izraelské území, armáda židovského státu o víkendu odpověděla zničujícím útokem na vládní sídlo Hamasu, které srovnala se zemí. Gazu bombardují izraelské letouny od 14. listopadu, při izraelských útocích již zahynulo přes 130 Palestinců.
Nyní se napjatě čeká, jak pochodí diplomaté.
Schwarzenberg: Chápu případný pozemní útok Izraele
"Jsme staří spojenci Izraele, vůbec to nepopírám. Od začátku, od založení Izraele," říká český ministr zahraničí Schwarzenberg. "To ale neznamená, to bych chtěl třikrát podškrtnout, že nemáme pochopení pro oprávněné stížnosti Palestinců na okupační správu," dodal však vzápětí.
"Já jsem proti všem ozbrojeným akcím. Samozřejmě je nepřípustné, aby se libovolně ostřeloval Izrael či jakákoli jiná země...," říká kníže a připouští, že pozemní akce izraelské armády v Gaze je možná: "Pokud ostřelování dále pokračuje, tak se nutně z vojenské logiky vyžaduje potom další zákrok."
Izraelskému premiérovi volal o víkendu i šéf české vlády Nečas. "Vyjádřil jsem přesvědčení, že Stát Izrael má právo na sebeobranu," prozradil Nečas.
Do Izraele se přitom na čtyřdenní státní návštěvu chystal Václav Klaus. raději však změnil plány a cestu do Tel Avivu odložil na neurčito. Jako hlava českého státu ji tak již patrně nestihne.
viz.pokračování z níže uvedeného příspěvku...dle převzatého a proti lidskosti namířeného dogmatu na obranu či ochranu národa. Odklon od významu slova mír se zviditelnil i v udělení Nobelovy ceny míru osobě, která se chopila zbraně k narušení míru pro dosažení vytčeného cíle, ač pan Jásir Arafát se s odvahou a nebojácností snažil o právo na sebeurčení palestinského národa. Se smutkem se hledí na pustošení zemí a smrtící údery, zjevné od okamžiku zrodu Izraele, což nekoresponduje s dobrou pověstí, právem na život v míru a účelem jeho zřízení. Se zkušenostmi obětí se zločinem proti lidskosti v dějinách lidstva se nakládá ve vazbě vyvarování se jich, nepáchání stejného či obdobného zacházení s druhými, přispění k celosvětovému míru a zachovávání odpovídajících životních potřeb. Změna v náhledu na provozování vojenské doktríny a správy nad uplatňovaným územím, jejím nahrazením kulturní vybaveností židovského národa, přinese mír na Blízký východ a uznání států.