Holubovu expedici do Afriky provázela smrt: Boj s domorodci

Velkoryse naplánovaná výprava byla ale drahá. Císařův dar, 5000 zlatých, zdaleka nestačil, a tak Holub vypsal veřejnou sbírku. Díky ní nakonec odjel. Všechnu výstroj složil do 164 beden, což mu v Kapském Městě vyneslo od anglických úřadů podezření, že je rakousko- uherským agentem, má prozkoumat neznámá území a prohlásit je za kolonie. Musel zaplatit ohromné clo, teprve pak mohl dál.

Jed

Po zdolání Transvaalu postihla výpravu v Šošongu pohroma. Většina zvířat, včetně tažných volů, pošla poté, co je nakrmili jedovatou trávou. Poblíž Viktoriiných vodopádů Holub onemocněl malárií a dva jeho průvodci dokonce zemřeli na bahenní zimnici. Další nedokázal jít dál a odjel domů.

Zambezi

Přechod tohoto veletoku se podařil a v červenci 1886 se celá výprava usadila v černošské vesnici Bosango – Kasenda. Holub se rozhodl zůstat tam trochu déle. Chtěl prozkoumat okolní pohoří Františka Josefa I. (dnes Hills), podnikal i několikadenní výpravy do okolí, lovil, sbíral rostliny a nerosty. Jeho manželka ho prvázela všude. Naučila se střílet, a dokonce i preparovat. Vztah domorodců k výpravě se ale poznenáhlu začal měnit. Holub netajil, že chce jít dál, a Mašukulumbové, zejména jejich bojovný kmen, ho začali podezřívat, že v jeho stopách přijdou cizí vojáci, kteří je zotročí nebo pobijí.

Tragédie

Začátkem srpna se Emil Holub s manželkou vypravili do hor hledat portugalského osadníka, který tam údajně žil o samotě mnoho let. Neměli úspěch, a když se vrátili do tábora, našli ho vyloupený. Oswald Sellner, vojenský vysloužilec, byl Mašukulumby při jejich útoku zabit, dva další uprchli a Holub se s nimi shledal až po dvou dnech. Všechny věci, včetně deníků a sbírek, byly buď rozkradeny domorodci, nebo zničeny. Katastrofa byla tak velká, že nebylo možné pokračovat v cestě.

Ústup

Výprava zachránila jen tři vozy. Volů ani koní se útočníci naštěstí nedotkli, a tak karavana pomalu táhla přes Gazungulu, Pandamatenku a Šošong do Linokany, zdejšího správního střediska. Cestou zpět se Emil Holub snažil své poničené sbírky obnovit a doplnit. Podařilo se mu to. V Linokaně obdržel od rakouského »Výboru ku podpoře dr. Holuba « poukázaných 10 000 zlatých a dalších pět tisíc jako dar od císaře. Mohl splatit půjčky a se zachráněnými exponáty se v srpnu 1887 nalodil v Kapském městě na parník a po třech týdnech přistál v britském Southamptonu. Do Prahy se dostal o měsíc později.