U spisovatele Zikmunda si Havel zapálit netroufnul
Známý cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund (92) netajil smutek na duši. „Celou noc jsem nespal. Odešel mi velmi vzácný přítel. Když jsem byl mladší, měl jsem k němu kamarádský respekt. Byl jako můj vlastní bratr, velmi jsem si ho vážil,“ poznamenal.
Vůbec poprvé se viděli v roce 1966 na autogramiádě v Praze. "Havel tam přišel jako mladíček. Bylo mu 30, byl vlasatý. Prohodili jsme pár slov. On nás znal, poslouchal naše reportáže,"podělil se Zikmund o dojmy z prvního setkání. "Pak v roce 1983, pár dnů na to, co ho pustili z vězení. Měli jsme čtvrtletní setkání disidentů na Kyjovsku. Aby nás estébáci nesledovali, procházeli jsme se v parku v Miloticích,“ vzpomínal. Tam si Zikmund uvědomil, že Havla kriminál poznamenal. „Stále chodil jako mukl s připaženýma rukama,“ vysvětlil.
Havel udělal výjimku, kouřil jen na terase
Do Zlína za Miroslavem Zikmundem přijel v roce 1985. Objížděl přátele a mířil do Bratislavy. Estébáci ho hlídali. „Chtěli jsme vědět, jestli hlídají i druhou - zadní branku, tak jsme jí šli na procházku. Jenže se pak divili, kde se vzal venku, když tak poctivě střežili a obsadili i druhý vchod. Mí přítelé, které jsem chtěl Vaškovi představit, nemohli přijít,“ pokračoval.
Dva spisosovatelé si povídali a popíjeli slivovici sami. Václav Havel chtěl samozřejmě kouřit. „V tomto baráku (koupil ho od Elmara Klose pozn. red.) nikdo nikdy nekouřil,“ řekl jsem mu. „A já můžu? Ptal se. Je to na tobě, odpověděl jsem. A on tu zdvořilostní připomínku přijal,“ líčil spisovatel. Ráno ale již Havel pociťoval absťák. „Spali jsme vedle sebe. Jen otevřel oči, vyběhl na terasu, jen v pyžamu a tam si jednu prásknul,“ popsal Zikmund, který takto Havla zvěčnil. Fotografii má celá léta v kronice přátel, ale nikdy ji nechtěl dát nikomu k dispozici. Až nyní se ocitla v knize Past na rovníku, kterou mu dramatik pokřtil mořskou solí.
Máte plavky? Ptal se estébáků
„Než odjel, udělal skvělý tah. Vašek měl smysl pro humor. Najel zadní částí vozu až k bráně. Přes zvedlou kapotu nebylo vidět, co mně dává. Přivezl mi spoustu disidentské literatury a estébáci si netroufli jít blíž,“ popsal. „Pak šel k nim a řekl – Pánové, máte s sebou plavky? Pojedeme se vykoupat do přehrady v Luhačovicích. Oni jen mlčeli a on se smál. Dokázal pak vyčíslit, kolik jeho doprovod stál poplatníky. Z Luhačovic jel do Bratislavy, kde ho již čekali a zatkli,“ dodal. "Tenkrát ho u mě nadchla jedna věc. Měl jsem od známého japonskou televizi a k ní dálkový ovladač. Viděl ho vůbec poprvé. Velice se mu zamlouvalo, že nemusí z postele vstávat a přepínat," řekl Zikmund.
Další návštěva Zlína byla již prezidentská v březnu 1990. Miroslav Zikmund prezidenta doprovázel. Havel diskutoval v divadle s herci i ostatními účastníky. Na zlínském náměstí ho pak čekaly tisíce lidí. K nadšeným davům promluvil z balkonu radnice. Cestu zakončil v sídle Občanského Fóra.
