100 let od zkázy Titanicu: Loď se potopila za 2 hodiny 40 minut

31. května 1911

Titanic byl spuštěn na vodu. Dalších deset měsíců ale zabraly dokončovací práce, jež zahrnovaly i instalaci luxusního interiéru kajut první třídy a salonů.

10. dubna 1912

Loď pod velením kapitána Edwarda J. Smithe se v pravé poledne vydala na svou první plavbu.

14. dubna 1912

Čtvrtý den plavby obdržela posádka několik varování před výskytem ledovců. Touha překonat rychlostní rekord ale byla silnější než opatrnost.

Při plavbě do Francie navíc George Symons, člen hlídkové služby, zjistil, že v pozorovacím koši na předním stožáru chybí dalekohledy. Požádal proto 2. důstojníka Lightollera o zajištění dalekohledů a ten tento požadavek dále předal 1. důstojníkovi Murdochovi. I když mu bylo řečeno, že věc se řeší, hlídky v pozorovacím koši byly nakonec bez dalekohledů. Ty zůstaly ležet v kajutě.

Do půlnoci zbývalo posledních 20 minut, když se přímo před přídí objevil ledovec… Náraz byl sice sotva znatelný, posádka pocítila pouze chvění lodi v průběhu deseti vteřin, ale pod čarou ponoru povolily nýtované spoje a dovnitř se začala valit voda.

V důsledku srážky bylo zatopeno šest ze 16 oddílů, na něž byla loď rozdělena. Příď lodi se nebezpečně naklonila pod hladinu, a protože vodotěsné příčky nesahaly až k vrchní palubě, mohla se voda přes jejich horní okraj přelévat do sekcí, které ještě nebyly zaplavené.

Za 2 hodiny a 40 minut se nad lodí zavřela hladina

23:30 – Radista Cyril Evans na palubě parníku Californian varuje Titanic před ledovými poli. Radista Titaniku ho ale přerušuje.

23:35 – Evans končí vysílání a unavený jde spát. Titanic mezitím pokračuje směrem k ledovému poli. Pár minut po varování však hlídka (Reginald Robinson Lee a Frederick Fleet) zpozorovala mlžný opar vpředu před přídí.

23:39 – Fleet rozeznává ledovou masu a třemi údery

zvonce signalizuje »Předmět před lodí«.

23:40 – Loď naráží do ledové kry.

00:00 – Kolem půlnoci, zhruba 20 minut po srážce, již proniká voda do obytných prostor 3. třídy. Kapitán Edward J. Smith s konstruktérem Titaniku Thomasem Andrewsem se shodují na tom, že by mohla vzniknout panika, protože počet míst v záchranných člunech není dostačující. Všichni cestující i posádka dostávají záchranné vesty. (Vzhledem k chladnému počasí a ledové vodě severního Atlantiku mohli cestující přežít pouze 5 až 10 minut, odolnější jedinci i 20 minut.)

00:05 – Kapitán vydává rozkaz k přípravě záchranných člunů.

00:10 – Bylo provedeno vyklánění člunů.

00:15 – Radisté na Titaniku vysílají první signály o pomoc, které postupně zachytilo několik lodí. Carpathia byla nejbližší lodí, která mohla přispěchat na pomoc. Vzdálenost 93 km však nemohla překonat dříve než za 4 hodiny.

00:25 – Kapitán vydává rozkaz k opuštění lodi, podle lodních zvyklostí »ženy a děti první«.

00:26 – Radisté vyslali opravenou polohu Titaniku a žádali o pomoc parník Frankfurt. Sdělili mu, že se loď potápí.

00:30 – První čluny se začínají plnit.

00:45 – Na hladinu dosedá první záchranný člun na pravoboku. I přesto, že měl kapacitu 65 osob, nastoupilo do něj pouze 28 cestujících. Poloprázdných bylo spuštěno i několik dalších člunů.

00:55 – Na hladinu byly spuštěny i první záchranné čluny na levoboku, v jednom z nich bylo dokonce pouhých 12 cestujících, další byl pro změnu přeplněn a sedělo v něm 70 lidí.

02:05 – Kapitán osobně navštívil radisty, aby jim oznámil, že již udělali vše, co mohli, a nařídil jim opustit kabinu a pokusit se o záchranu. Totéž zopakoval svým důstojníkům a všem členům posádky, které potkal.

02:20 – Titanic mizí pod hladinou Atlantského oceánu.