Eva (25) má umělé ruce: Bojím se pohladit své děti

I když jen s pahýly, snažila se Eva žít jako ostatní. S přítelem vychovávala dceru a syna, chodila na procházky i na diskotéky. A před pár dny se jí život změnil znovu, když po dlouhém čekání navlékla na pahýly zbrusu nové protézy.

Když Blesk mluvil se sympatickou Evou loni v květnu, na první pohled bylo jasné, že mladá žena má i přes svůj těžký úděl optimismu a energie na rozdávání. Naučila se líčit nohama, pahýly věšela prádlo, sama se dokázala napít i čistit si zuby.

 Psát na počítači? Žádný problém

„Těšila jsem se na nové ruce, ale čekání bylo dlouhé. Nejdřív se musely úplně zahojit rány, nějaký čas trvala samotná výroba protéz i papírování kolem toto,“ přiznává mladá žena.

Svého velkého dne se Eva ale nakonec dočkala. „Už se s nimi umím napít a s pomocí přítele Róberta se dokážu i obléknout. Písmena na klávesnici počítače už nevyťukávám nosem, ale používám palce. A umím se už i podepsat,“ neskrývá radost.

Protézami své děti nehladí 

I přesto ale zvykání si na nové ruce není prý nic jednoduchého. „Protézy přece jen něco váží a nemůžu je nosit delší dobu, protože je to prozatím dost unavující. Stačí, když je navlékám tak dvakrát denně na hodinu a půl,“ popisuje Eva a dodává: „Sandra (3) a Samuel (1,5) mé nové ruce vnímají jako atrakci a bojí se jich. Rozhodně si netroufám je s nimi hladit. Mám pocit, že bych jim ublížila.“

Protézy fungují jako snímače

Protézy fungují na principu snímání impulzů. Mozek vyšle signál do svalu, sval vykoná pohyb a snímač uvnitř protézy ho zaznamená. Součástí protézy je procesor, který signál vyhodnotí a podle jeho intenzity se protéza pohybuje. Protézy jsou vyrobené z hliníku a antibakteriálního plastu. Nosnou část tvoří laminát.