Král kolotočů Václav Kočka o mrtvém synovi: Byli jsme na sobě citově závislí
V pondělí se na matějské pouti mohly zadarmo povozit všechny zdravotně postižené děti. Šéf matějské Václav Kočka starší (70) při této příležitosti zavzpomínal na svého zastřeleného syna Václava Kočku mladšího (40), který Den pro postižené děti kdysi pořádal. „Byli jsme na sobě citově závislí,“ přiznal Blesku se slzami v očích.
Po kolikáté už akci pořádáte?
„Je to letos 22. ročník. Já už jsem to nechtěl dělat, ale volali mi, abych se nenechal otrávit.“
Proč jste letos nechtěl Den pro postižené děti pořádat?
„Víte, on to vždycky dělal můj mrtvý syn a ono mi ho to tady připomíná…“ (slzy)
Co tato akce pro vašeho syna znamenala?
„Byla to pro něj velká srdeční záležitost.“
Letos v říjnu to budou čtyři roky, co byl zastřelený, chodíte stále každý den na hřbitov?
„Ano, chodím. Jedu tam každý den vždy po práci.“
Přesně za týden se bude projednávat obnovení procesu Bohumíra Ďurička, který žádá o snížení trestu za zabití vašeho syna. Co to pro vás znamená?
„Pro mě to znamená to, že věřím v soudní justici, že mu nemůžou nic slevit, ale naopak zvýšit, protože on vraždil a zabíjel!“
Jaký jste měl se synem Václavem vztah?
„Moc dobrý, byl to mladší z mých dvou synů, byli jsme na sobě citově závislí. Mám ještě druhého syna, dceru a také devět vnoučat.“
Jaký máte vztah se svými dalšími dětmi?
„Respektují mě a manželku, máme velmi dobrý vztah. Nikdy jsme si neřekli špatné slovo.“
Myslíte, že jsou na vás hrdí?
„Myslím, že jo. Já jsem tady za těch 45 let nic špatného neudělal, tak proč by neměli být hrdí?“
Matějskou ale převezme váš vnuk Václav, je to tak?
„Uvidíme, jak on se rozhodne. Byl bych ale rád, kdyby k tomu měl nakročeno. Ve hře je ale i dcera, zeťák nebo další vnuk. Ať si to rozhodnou sami.“
Na akci pro postižené děti vystupuje řada známých osobností, znáte se s některými zpěváky osobně?
„Znám se se spoustou zpěváků. Dneska zde bude například vystupovat Michal David, se kterým jsem dokonce kamarád.“
Pokud se nemýlím, tak jste stále členem ČSSD, je to tak?
„Jsem, i když s tím mám doma problémy. Když můj syn přišel o život zrovna při podepisování knihy pana Paroubka a já byl u toho, tak by moje žena chtěla, abych s nimi neměl už nic společného.“
Sledujete současné politické dění?
„Vůbec mě to nezajímá poslední dobou, jsem znechucený.“
Z čeho konkrétně?
„Ze všeho, co se děje.“
V posledních dnech se často mluvilo o vašem vztahu s Jiřím Paroubkem, byli jste nebo ještě stále jste přátelé?
„No tak kamarádi přímo ne, ale znali jsme se po stránce spolustraníků, potkávali jsme se tedy na sjezdech. Ale že bychom byli takoví kamarádi, že by mě navštěvoval doma nebo já jeho, to ne.“
Tento rok jste oslavil životní jubileum sedmdesát let, jaká byla narozeninová oslava?
„Víte, já nemám nyní nervy ani náladu na nějaké oslavy, tak mi to rodina vůbec neohlásila a připravila mi překvapení, komplet celá rodina to připravovala a přivedli mě do Národního domu, kde na mě čekali. Vůbec jsem to nečekal.“
Všimla jsem si, že máte na jedné ruce zlatý a na druhé stříbrný prsten, ty jste dostal právě k narozeninám?
„Jeden k šedesátinám a jeden k sedmdesátinám. Rodina se mi na ně složila.“
Taky o světskejch něco vim. Dá se říct, že v podstatě máš ve všem pravdu, ale jednu věc Kočkovi nevěřim. A to, že nechá na rodině, kdo to po něm převezme. Světský jsou v podstatě tvrdý biznismeni. Kšeft a city oddělujou. Za nástupce bývá zvolen nejschopnější potomek. Pokud je ten nejschopnější zároveň ten nejoblíbenější, tím líp, a pokud tragicky zahyne, nastupuje na jeho místo automaticky další nejschopnější, kterého určí šéf "klanu" a od nikoho si do toho nenechá kecat. A já nevěřím, že Kočka je v tomhle jinej. Kdyby nebyl, co se kšeftu týká, stejně tvrdej a nekompromisní, jako ostatní, nikdy by neměl to, co má.