Co přinesl Klausův novoroční projev? Musíme se uskromnit

Smrt Václava Havla, ekonomická krize u nás i ve světě, nedobrá společenská atmosféra, neschopnost politiků se domluvit na tom, co se prostě musí udělat. Ale především vzrůstající dluh. To byla hlavní témata novoročního projevu prezidenta Václava Klause. Reformy jsou nutné, ale každý musí začít sám od sebe. Změnit se musí především myšlení lidí. Je třeba se trochu uskromnit.
Nemohl prý začít jinak, než připomenutím smutné události předvánočních dnů - smrtí Václava Havla. "Uzavřel se jeden lidský život, k jehož významu se jistě budeme vracet," zakončil Klaus svou vzpomínku na zesnulého předchůdce.
Nedramatický rok 2011
V hodnocení roku 2011 nebyl Klaus příliš konkrétní. Byl prý poměrně klidný, bez větších politických zvratů, i když nejrůznější politické a mediální tahanice přetrvávají. Obecně však kritizoval činnost různých nátlakových skupin, které se prý neustále snaží získávat stále na úkor druhých.
Vrcholné politiky pak popíchl kvůli jejich neschopnosti domluvit se na věcech, které se prostě udělat musí. Na vině je však prý i lid: "Neumíme si nacházet politické lídry."
Ekonomická krize se prohloubí
S pesimistickými vyhlídkami předstoupil Klaus v otázce skomírající evropské ekonomiky. A také s nespokojeností. "Řešení obřích dluhů některých evropských států se stále jen odsouvá do budoucna."
Klaus odhaduje, že se problémy budou dál prohlubovat. Rád by se však mýlil a kupodivu si odpustil jakékoliv jízlivosti na úkor nemilované Evropské unie.
Nežijeme si špatně, ale...
Víc než Evropě se ale věnoval prezident situaci u nás. Máme si prý uvědomit, že "nežijeme v zemi, která je v bankrotu, ani těsně před ním," nežijeme ani v zemi kde narůstají problémy s množstvím přistěhovalců...
"Horší je, že dále prohlubujeme nedobrou společenskou atmosféru. Závidíme si a nepřejeme si." A žijeme nadluh.
Největší rozčarování Klaus totiž projevil nad vzrůstajícím státním zadlužením. Za poslední dekádu narostlo až čtyřikrát. "Uvědomujeme si to vůbec?!"
I když to lidé slyší neradi, politici prý musí občany přesvědčit o nezbytnosti uskromnění se. Nároky lidí se prý zvyšují bez souvislosti s vývojem ekonomiky. A to je špatně. Jenže o změnách nejde stále jen mluvit, je třeba je i provádět. Začít prý můžeme každý u sebe, i když jsou samozřejmě nutné i rozsáhlejší politické a ekonomické reformy.
Je to tak, jenže zde jsou dle názorů samí adepti na ty krabice.