Lisabonská smlouva se změní: Kvůli zemím s finančními potížemi
Evropská unie se na summitu v Bruselu shodla na změně lisabonské smlouvy. Hledá mechanismus na záchranu zadlužených zemí. Chce do něj nově zapojit i banky.
Smlouva o reformě institucí EU, jejíž zdlouhavé schvalování unii na čas uvrhlo do vážných problémů, začala platit teprve loni v prosinci. K drobné úpravě v rozsahu dvou vět se blok rozhodl kvůli ustavení speciálního krizového mechanismu v zemích, kde je zavedeno euro.
Ten má po roce 2013 vystřídat současný záchranný fond eurozóny, jehož platnost v té době vyprší a eurozóna by tak neměla možnost zachraňovat země, které se ocitnou v problémech. Hlavní změnou ve srovnání se současným záchranným fondem je, že by se na likvidaci dluhů bankrotujících členských států měli podílet i soukromí investoři, především banky. V krajním případě tak mohou přijít o část investic do dluhopisů krachujících států.
Přestože se nový mechanismus bude týkat jen zemí eurozóny, lídři členských států EU by v závěrečném textu podle informací ČTK měli nechat možnost, aby se k němu mohly přidat i země ze zbytku evropské sedmadvacítky. Česká vláda nicméně rozhodla, že Česká republika tak neučiní. Na případné záchraně krachujících zemí eurozóny se tak nebude přímo podílet, dokud nepřejde z koruny na euro.
Evropská unie původně uvažovala, že v případě bankrotu některé ze zemí platící evropskou jednotnou měnou by investoři automaticky přišli o část investic. Eurozóna ovšem nakonec přijme systém, který řadu let funguje u Mezinárodního měnového fondu. Investoři tak nepřijdou o peníze automaticky, ale až po dohodě s úřady krachujícího státu, MMF a eurozónou.
Spuštění celého mechanismu by bylo možné jen v případě, že to bude nevyhnutelné. Tuto podmínku původně požadovalo Německo, ale řada členských států to odmítala. Podle důvěryhodných zdrojů ČTK nicméně Němci i s podporou Čechů a Slováků svoje požadavky nakonec prosadili.
Země platící evropskou jednotnou měnou ovšem stále nevyřešily, kde budou brát po roce 2013 peníze na případnou finanční pomoc. V úvahu připadají podle důvěryhodných zdrojů nejméně tři možnosti. Jednou z nich je zavedení bankovního poplatku, druhou vydání společných dluhopisů a třetí kombinace několika blíže nejasných možností.
německo po tom,co loni koupili nové mašiny na tisk bankovek,natisknou opět říšské mařeny a jůůnije půjde se svým €´čkem do kelu