I my jsme bojovali!

Příběh Dominika Javůrka, který se v pražské porodnici U Apolináře narodil jako půlkilový drobeček, rozhodně nenechal čtenáře Blesku chladnými! Stovky z nich se rozhodly poslat nejen své příběhy, ale často také vzkazy přímo pro rodiče malého Dominika. Blesk se rozhodl zveřejnit jeden z dopisů celý...

OD: Miluše a Karolínka, Ústí nad Labem PRO: Jana a Dominik, Praha Milá Jano, bohužel moc dobře vím, jak Vám je a co prožíváte, a chtěla bych Vám aspoň takto poslat mnoho síly a mnoho štěstí, a hlavně víry, že bude vše v pořádku. Dcera Karolínka se mi narodila 17. června 2007 ve 28. týdnu těhotenství také císařským řezem v nemocnici v Mostě. Také jsem ji bohužel viděla až dva dny po porodu. Měřila 38 cm a vážila 1,26 kg. Byla sedm dní na podpoře dechu na jednotce intenzivní péče, dýchala naštěstí sama, ale měsíc ji v tom museli podporovat. Zhubla na 1,04 kg, pak se váha zastavila a začala pomalu přibírat. Deko, dvě, někdy váha stála, šlo to velmi pomalu až do 1,40 kg, pak se váha rozeběhla... A 3. srpna nás lékaři propustili domů. - Byla chudokrevná, pořád se nad námi snášela hrozba transfuze, ale ustála to. - Měla pupeční kýlu. Později pomocí cvičení kýla zalezla. - Měla šelest na srdci, letos v lednu nás vyřadili na kardiu z evidence, protože šelest zmizel! - Měla podezření na oční vadu, tu minulý týden v Motole lékaři vyloučili. Je naprosto v pořádku. Nyní je jí 8 měsíců, má 68 cm a 9,16 kg! Není na tom nejlíp s pohyblivostí, chodíme na rehabilitace cvičit Vojtovu metodu a na kontroly na neurologii. Dle lékařky i rehabilitační sestry nemá žádný neurologický problém, je jen 'líná'. Nebylo to jednoduché dostat se do tohoto stadia, ale můžu Vás ujistit, stálo to za to. Nikdy jsem nezapochybovala, že si po čase odnesu domů naprosto zdravou holku, a to, že jsme tomu všichni věřili, mi moc pomohlo. Je to naprosto normální zdravé dítě, nikdo na ní nepozná, že je nedonošenec, a když to někomu řeknu, nechtějí mi to věřit. Pořád vzpomínám na hodiny prosezené u inkubátoru a na noci probrečené na pokoji. Byla jsem v nemocnici hospitalizována s ní, v Mostě to tak funguje - doma jsem měla tříletou starší dceru. Bylo to moc těžké. Uvědomuju si, že Vy máte horší postavení, vyhnuly se nám operace i infekce, bohužel ne všem dětem na oddělení, chci Vám opravdu jen dodat odvahy a síly k tomu velkému boji, co Vás ještě čeká. Byla bych moc ráda, kdybyste se ozvala... Posílám Vám pro povzbuzení fotky naší Karolínky, snad Vám to dodá potřebnou motivaci. Hodně štěstí, hodně síly a držte se, Dominiček za to stojí a bude to určitě dobré. Míla