Dřevěná věž bez hřebíků? Žádný div!
Unikátní patnáctimetrová dřevěná hranice Scholzberg stojí díky důmyslnému využití fyzikálních zákonů Martinem Rajnišem
Romantickou krajinu jizerského Josefova Dolu na Jablonecku nedávno prořízla unikátní dřevěná hranice nazvaná Scholzberg. Dílo profesora liberecké technické univerzity Martina Rajniše vzbudilo rozporuplné reakce a rozdělilo poklidné Jablonecko na dva tábory. Jedni obrovitou hranici sloužící jako sklad dřeva obdivují, jiní se domnívají, že je to stavba a pochybují o její legálnosti. Proč není v hranici jediný hřebík? Jak dlouho a kdo ji stavěl? Kolik kusů dřeva pohltila? Nedělní Blesk vypátral o Scholzbergu i ty nejmenší detaily. Nápad postavit vysokou dřevěnou hranici se rodil v hlavě profesora Martina Rajniše několik let. Teprve díky spolupráci s jedním ze studentů architektury Janem Machem ale získala živý rozměr. Ze třinácti kubíků smrkového dřeva dovezeného z pily vzniklo patnáct metrů unikátní skládačky. Bez jediného hřebíku, bez lepidla. "Prkna jsou na sebe naskládána tak, že drží vlastní vahou. Proti silnému větru jsou zabezpečeny lany ukotvenými osm metrů od paty věže," prozradil jeden z členů týmu, který věž stavěl. Hranici postavil osmičlenný tým studentů liberecké univerzity. Po devíti směnách složili jednu z nejpromyšlenějších, ale přitom jednoduchých skládaček. Místo stavebnice Merkur si však tentokrát vyhráli se sedmi tunami smrkových prken. Na půdorysu 3x3 metry naskládali čtyřiapadesát vrstev po osmi prknech. "Mezi vrstvami je dvanáct prokládků. Za den je možné hranici znovu rozebrat," prozradil Martin Rajniš. Proč architekt Rajniš postavil patnáctimetrovou hranici bez veškerých spojovacích materiálů? Jen důmyslně využil jednoduchých fyzikálních zákonů. Takových přírodních zákonů, na které se lidé běžně spoléhali a se kterými pracovali již před mnoha generacemi. Jeho unikátní věž mu navíc slouží jako úložna dřeva, které takto umístěné skvěle schne a bude použito na stavbu jiného objektu. Kontrolní schodiště, které je ukryto v útrobách, má čtyřiapadesát schodů. O této unikátní stavbě byl již dokonce natočen dokument, který bude mít premiéru v pražském kině Mat 19. září a ponese název po svém stvořiteli: Martin Rajniš - strategie svobody.