Chrápání je zřejmě dědičné

Američtí odborníci zjistili, že dítě, jehož rodiče chrápou, má třikrát větší šanci, že bude podobně postiženo
Pokud vás celé dětství budilo chrápání z ložnice rodičů, patrně budete v dospělosti každou noc řezat dřevo také. Američtí odborníci zjistili, že dítě chrápajících rodičů má až třikrát větší šanci, že bude jednou podobně postiženo. Chrápání není sice geneticky určeno přímo, ale patrně jistá skladba dědičnosti ovlivňuje náchylnost ke vzniku této poruchy. Zařezávání a hlasité odfukování během spánku je jednou z nejčastějších poruch dýchání. "Naše studie ukazuje, že děti mající chrápající rodiče až třikrát častěji samy chrápou. Dědičnost tuto poruchu jistě ovlivňuje," míní doktor Maninder Kalra ze Cincinnati. U dětí navíc chrápání může nepříznivě ovlivňovat zdraví. Vyvíjejí se u nich poruchy učení, metabolické choroby a onemocnění srdce. Indikátorem chrápání také může být atopický ekzém. Ten bývá předzvěstí alergie a astmatu. Nově se ukázalo, že děti s touto kožní vyrážkou častěji chrápou než zdraví jedinci.