Farmář od zajíců
Jaroslav Horáček si založil dosti neobvyklou farmu - zaječí. Na maso si tady ale nikdo zajíce nekoupí, všechni jdou zpět do přírody
Z kotců na dohled Potštejna vracejí zvířata zpět do přírody . "Jó, pane redaktore, leckterá zaječka je vybíravější než ženská. Když se zatvrdí, tak tomu svému prostě nepodrží a na mláďata můžete zapomenout," vysvětlil Jaroslav Horáček (50) z Lhot u Potštejna to, s čím se musel nejvíc potýkat, když založil zaječí farmu. První v republice, v roce 2000. Tehdy musel pro patnáct chovných párů do Nitry, do Výzkumného ústavu myslivosti. U nás zajíci na chov nebyli. Teď má na svém pozemku u rodinného domku pětadvacet kotců a jeho "zaječárna" je známá široko daleko. Na maso si tady ale nikdo zajíce nekoupí, všechna odchovaná zvířata jdou zpět do přírody. Odebírají si je - 2000 korun za kus - jednotlivá myslivecká sdružení jednak pro zazvěření své honitby (a nestřílejí je), nebo pro osvěžení krve. Čeští zajíci z Lhot u Potštejna teď také panáčkují i v Saúdské Arábii, kde se stali oblíbenou okrasnou zvěří jednoho z princů - následníka trůnu v jeho polopouštní rezervaci. Jaroslav Horáček je čelným představitelem Asociace chovatelů zajíců v Čechách a na Moravě. Má už víc než třicet členů a ti každý rok vracejí do přírody desítky mladých zvířat.
Co o zajících nevíte - zaječka je schopná tzv. superfetace, může v těle nosit dvoje oplodněné zárodky různě staré. Zatím není jasné, proč a kdy se tak děje. - první malí zajíčci se v přírodě objeví už koncem února a potom až do srpna. Kdo na ně sáhne, odsoudí je k smrti, zaječka je ze strachu před člověkem nebude kojit¨ - zaječí mláďata se rodí osrstěná a vidoucí, matka pro ně úkryt nebuduje. Malí zajíčci prvních zhruba deset dní nemají charakteristický pach, liška je neucítí. - zajíc se k spánku nebo odpočinku ukládá tak, že projde kolem vyhlédnutého místa a teprve za ním se k němu vrátí mohutným odskokem. Zalehne a může kontrolovat, zda po jeho stopách nejde šelma. - díky svým dlouhým zadním nohám (myslivci říkají "běhům") zajíc lépe utíká do kopce. I tak vyčerpává pronásledovatele. - první se v někdejším Československu pokusili v 80. letech o farmový odchov zajíců zaměstnanci Státních lesů v Litovli, manželé Kučerovi. Nikde na světě se nic podobného nedělo. - na zhruba třiceti zaječích farmách v ČR je nyní na tři sta chovných párů. Jejich chov podléhá kontrole a je sledován Výzkumným ústavem lesního hospodaření a myslivosti v Praze-Zbraslavi. - zaječí hnůj je perfektním hnojivem pro rajčata, okurky a papriky. Obsahuje totiž více fosforu a drasla a zelenina nadmíru prospívá. - ojedinělý úlovek zajíců byl v Čechách zaznamenán v roce 1894 - 830 071 kusů. Dnes se jejich stavy zvolna zvyšují. V naší přírodě nyní žije asi 312 000 zajíců.
Každá zaječka může mít 2 - 4 vrhy do roka a v jednom až šest mláďat. Osmdesát procent z nich v přírodě uhyne, farmový odchov má ztráty kolem čtvrtiny a méně. Zaječí farmy také berou tzv. opuštěná mláďata (tj. ta, která lidé naleznou a mylně se domnívají, že osiřela) od ochránců přírody, dochovají je a vypustí na volnost. Právě teď mají zajíci období páření, tzv. honcování. Takže když uvidíte na poli skupinu zajíců, pronásledujících toho nejslabšího, vězte, že je to zaječka, jakoby prchající před nápadníky. Ten z nich, kdo se ukáže jako nejsilnější, se stane otcem jejích mláďat.
