Veterináře už zalehl kůň a pokousalo prase
Zvěrolékaři to nemají lehké. Jejich pacienti se jim bohužel nemohou svěřit se svými problémy, protože neumí mluvit
Není v tom žádný velký rozdíl. I zvířata, stejně jako lidi, trápí kašel, rýma, zažívací potíže, bolavé zuby, kožní choroby i nádory. Neumí to ale říct. O to složitější je práce veterináře, k němuž denně vzhlíží s nadějí desítky nemocných zvířat a jejich vyděšení majitelé. Venkovský veterinář, jakým je i Jiří Mareš, si navíc z ordinace ještě odskakuje tu na farmu pomoci krávě s těžkým porodem, jindy do drůbežárny naočkovat třináct tisíc slepic za jediný den. V noci vyjíždí k akutním případům. Není to žádná selanka. V gumákách se brodí hnojem. Uskakuje před kousavými psy, nechápajícími, že jim chce pomoci, a kopajícím dobytkem. Prase mu prokouslo nohu, fretka prst a padající kůň ho zalehl. Někteří klienti mu dluží. "Když vás pak ale zavolají ke krávě, která se nemůže otelit, protože je v ní otočené tele, a vy víte, že jí můžete pomoci, je to ten nejkrásnější pocit," říká Mareš, který dvacet let provozuje svou praxi v Lounech.
Veterinářův den Den, který Blesk společně s ním prožil, začal v ordinaci. Během dopoledne ošetřil deset psích a kočičích pacientů většinou s rýmou, nemocnýma očima a bolavými zuby. K prvnímu marodovi ale toho dne vyjížděl ještě v noci. Jeho pomoc potřeboval ši-tzu s pohmožděnou páteří. Poradit si ale umí i s hady, kteří mívají nejčastěji problémy při svlékání kůže. Rybičky prý zase trpí na plísně.
Často v jeho ordinaci končí zranění dravci. Vykurýroval a do přírody vrátil i autem sraženou srnu či vzácného čápa černého, který si vážně poranil křídlo o dráty vysokého napětí. Když ve městě hostoval cirkus, pomohl přivést na svět velbloudě.
Když v 11 hodin zavře ordinaci, vyrazí do terénu. Šestiměsíčnímu štěněti šitzu bylo v noci špatně. Teď nás ale vesele vítá, má normální teplotu a chuť k jídlu. "Zřejmě se jen přejedlo," zní diagnóza..