S řetězem na dveřích!
Český Honza alias Zdeněk Michora se ozval podruhé. Pro naše čtenáře popsal žertovné příhody z pozoruhodného vlaku...
Spojení s Českým Honzou úspěšně navázáno podruhé! Depresi už nemá, zahnaly ji drobné žertovné příhody v pozoruhodném vlaku.
Český Honza se podruhé hlásí: Na maďarské nádraží Keleti jsem se dostal v pohodě metrem. Nádraží je trochu ošuntělejší než ta naše. Hodně somráků. Zajímavý byl chlápek, co hrál na prázdné flašky od kompotů. Celkově mi Maďaři připadají šedivější a unavenější než my. Toaletářka na WC chtěla mermomocí můj klobouk, ale nedal jsem. V 9.15 jsem vyrazil Transbalkánským expresem, což je samostatná kapitola. V omšelém kupé jsem byl s Angličanem, průvodčí nám nabízel úplné soukromí, ale za deset eur. Dal jsem pět dolarů, ale když jsem řekl, že jsem Čech, tak mi je zase vrátil. Myslel, že jsem Australan, to asi zase všechno kvůli tomu klobouku. Kolem desáté hodiny večer mi přinesl řetěz, i když dveře jdou samy o sobě zamknout. Že prý je to tak lepší. A že my Češi a Maďaři si musíme pomáhat. Řetěz hrozně naštval pohraničníky, protože jak jsem byl utahaný, tak mě nemohli probudit. Stejně jsem si přivázal batoh a vestu, kde mám všechno, k noze. Hranice Rumunska překročena ve 23.40. Nejbližší úkol: stihnout v Bukurešti přípoj na Istanbul.
Nejlevněji, nejrychleji, přežít 2. den Maďarsko, Rumunsko Ujeto 1464 km Cestovní náklady 2950 Kč Další výdaje 250 Kč Jídlo maďarská klobása (60 Kč), pivo - teplé (20 Kč) Ubytování nocleh ve vlaku Psychický stav dobrá nálada Plán stihnout v Bukurešti přípoj na Istanbul
