Kajínek: Nechápu to, hvězdy na mě žárlí!

Podle rozsudku je Jiří Kajínek (43) nájemný vrah, který zavraždil dva lidi. Už šest let sedí v cele doživotního odsouzence, přesto nepřestává tvrdit že je nevinný. Má tolik fanoušků, že mu je závidí i známé celebrity. Do konce života už nemá poznat jiný než zamřížovaný svět. Skoro nespí, protože ho bachaři nenechají spát. Přesto sní o svobodě a věří, že se jednou bude objímat s milovanou ženou. Nenechají vás spát ani v noci? Třeba mají strach, že spácháte sebevraždu. Kdo chce spáchat sebevraždu, počká, až projdou dozorci patro a prosvítí cely. Poslechne si, až dozorci dojdou do kanceláře, a potom se oběsí. Ví, že se nemůže stát, že by nezemřel. Pokud někde čteme, jak vězně zachránili, je to vždy o demonstrativní "sebevraždě", kdy vězeň čeká na moment, kdy jdou dozorci na kontrolu. Utekl jste z Mírova. Neutečete i z Valdic? Na oknech je trojitá mříž. I kdyby ji někdo překonal, za mřížemi je elektronické zařízení signalizující jakýkoliv pohyb. Stěny budovy sledují kamery. Nad tím vším bdí strážný připravený střílet, jakmile by se vězeň dostal do koridoru. Dva ploty a zeď. Zkoušeli byste utíkat? Co vězeňský personál? Na vlastní kůži jsem mnohokrát zažil, jak někteří vedoucí pracovníci vězeňské služby dokáží zneužívat moc, kterou nad vězni mají. Dokonce překročí zákon a klidně se vám vysmějí s tím, že oni si prostě takto zákon vysvětlují. Jaký je nejpříjemnější okamžik dne? Jde o to, co kdo dokáže vnímat jako příjemné. Pro mě je to mnoho zajímavých maličkostí, ale i zásadních věcí. Návštěva blízkých lidí. Dobrá zpráva. Dopisy. Dvakrát za rok balík s věcmi, které se zde nemohou koupit. Podpora, kterou mi mnoho lidí vyjadřuje. Fotografie. Možnost si koupit ovoce a zeleninu. Co vás štve? Třeba těžko pochopitelná nemožnost koupit si coca-colu, rybu, nějaké maso, salát a podobně. Kuřáci si mohou koupit dva druhy tabáku a šest druhů cigaret a nekuřák je nesmyslně omezován. Jste vězeň. Snaží se vás vychovávat… Vedoucí pracovník vězeňské služby by měl být pro vězně autoritou. Měl by ukázat, co to znamená dodržet slovo a plnit sliby. Místo toho vězni předvede, že je normální lhát, nedržet slovo, neplnit sliby, obcházet nařízení a zákony. Dopad na vězně je přesně opačný, než jaký by měl být. Máte špatnou náladu? Jakou mohu mít náladu ve vězení, kde nemám co pohledávat? Mohu být sebeodolnější, sebevíc nad věcí, ale i zde platí, že stokrát nic umořilo osla. Zatím stále doufám a věřím, že existuje schůdné řešení. Snažím se udržovat v přijatelné fyzické i psychické kondici, abych mohl vůbec přežít. Pěstujete si fyzickou kondici? Cvičíte? Cvičím každý den. Ráno hned na posteli procvičuju břišní svaly. Protahuji si záda, dělám dřepy. Nad záchodem je kovová tyč, na které cvičím přítahy. Nadhmatem se pověsím na tyč. Nohy napnu v pravém úhlu k trupu a přesně mi to vychází tak, že mám nohy nad umyvadlem. Takto se každé ráno dvanáctkrát přitáhnu nad tyč bradou a úplně se spustím, až mám napnuté ruce. To opakuji třikrát. Dvakrát v týdnu mám vycházku do kotce, kde je hrazda. Dvakrát v týdnu mohu hrát stolní tenis, dvakrát v týdnu házím na koš. Máte vycházky? Prostory na vycházky jsou tak malinké, že nemohu ani trochu běhat. Pár metrů čtverečních pod mříží, stále v kleci. Dvakrát v týdnu se dostanu do sklepa, kde je kvalitní rotoped, ale hodně špatná možnost posilování. Každé dopoledne dělám na cele kliky, ale je to jen k tomu, abych se alespoň trochu hýbal. Sledujete televizi? Mohu se dívat, na co chci, pokud je ovšem přístroj pod proudem. Ve všední den je to většinou od 11 do 13 hodin a od 15 do 22 hodin. "Bednu" má každý vězeň za plexisklem v plechové krabici na katru a ovládá ji sám dálkovým ovladačem. Co vám udělá radost? Určitě je fajn, když mi někdo z personálu řekne, že to mé odsouzení či zamítnutí návrhu na obnovu řízení je přinejmenším podivné. Víc ani očekávat nemohu. Jaké lidské vlastnosti si nejvíc vážíte? Spolehlivosti, obyčejné lidské slušnosti, umění se omluvit, přiznat chybu, laskavosti, vstřícnosti, smyslu pro humor. Vážím si toho, když někdo dovede projevit city v pravý čas a na pravém místě. Vážím si spravedlnosti a férovosti. Otřesné je zjištění, že ten, kdo je označován za zločince, je čestnější a férovější než ti, kteří by měli být spravedliví z pozice svého postavení a funkce. Vážím si skutečných lidí, kterých je ale málo. Vážím si života. Dostáváte spousty dopisů. Odepisujete všem? Denně píšu pět hodin i víc. Čtu denní tisk a občas se dostanu i ke knížce. Snažím se odepisovat všem, kteří mi napíší. Věříte, že se dostanete na svobodu? Co uděláte jako první a co hned potom? Stále věřím, že se jednou z Valdic dostanu. Jde o to, za jaké situace. Nejdřív se nadechnu té zmiňované svobody. A hned potom bych se rád obejmul s člověkem, který bude stát o mé obejmutí. Už dlouho jste "mimo". Nebojíte se, že se v nových poměrech nezorientujete? Jistě se situace ve společnosti změnila. Strach mám celý život, takže se neobávám, že bych nezvládl zorientovat se v nových podmínkách. Vy se umíte bát? Čeho? Mohl bych se obávat nesmyslné závisti, kterou pociťuji už dnes. Nerozumím tomu, že někdo může závidět člověku odsouzenému na doživotí, třeba jen to, že o něm tisk informuje. Nedávno jsem četl rozhovor s Karlem Poborským, který tam řekl, že když to přežene, tak se o Kajínkovi píše víc než o Nedvědovi. To bych bral jako fór, ale od Karla Poborského bych očekával něco lepšího. Vzpomenu-li například na komentáře k placené reklamě. Ozvali se odborníci, že není správné, aby vrah vydělával na svých zločinech. Skutečně jsem zíral. Vždyť já mnoho let tvrdím a snažím se poukazovat na to, že jsem byl nespravedlivě odsouzený. Bojuji proti zvůli státních úředníků a rozhodně nehodlám nic vydělávat na zločinech, které jsem nespáchal.