Tajemství obřího meteoritu: Rozluštili ho čeští vědci

Autor: ČTK - 
16. 2. 2014
14:20

Exploze meteoritu, který přesně před rokem dopadl v okolí ruského Čeljabinsku, uvolnila nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945. Její síla dosáhla 500 kilotun výbušniny TNT, v Hirošimě to bylo asi 15 kilotun TNT.

Čeljabinský meteorit, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem na 12.000 tun a průměr měl 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od tunguzského meteoritu v červnu 1908 (ten měřil prý až 60 metrů). Síla jeho exploze byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.

Čeljabinský meteorit (podle některých názorů to ale byla kvůli velikosti planetka) padal rychlostí 19 km/s (asi 67.000 km/h), tedy zhruba šedesátkrát rychleji než zvuk. Při rozpadu ve výšce asi 30-40 kilometrů nad zemí zářil meteorit krátkou chvíli dokonce více než Slunce. Meteorit se podle následného měření věkem téměř shoduje se stářím sluneční soustavy - 4,56 miliardy let.

Při pádu meteoritu (největší z jeho částí dopadla do jezera Čebarkul) se zranilo na 1500 lidí, většina z nich utrpěla řezné rány, když silná tlaková vlna, která v oblasti kolem milionového Čeljabinsku poničila na 7000 budov, rozbila okna v rozsáhlé oblasti. Úřady odhadly způsobené škody na miliardu rublů (přes 630 milionů korun).

Velký úspěch se přitom podařil českým odborníkům: jako první tým na světě přesně spočítali dráhu a strukturu meteoritu.

Meteorit s největší pravděpodobností pocházel z planetky 86039, která měří 2,2 kilometru. Výpočet českého týmu pod vedením astronoma Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově uvedl, že pozorovaná dráha meteoritu se sklonem 17 stupňů byla dlouhá 272 kilometrů a že těleso bylo poprvé zachyceno ve výšce 95 kilometrů nad zemským povrchem. O osm sekund později se ve výšce 45 km začal meteorit rozpadat, čímž se výrazně zvýšila plocha vystavená atmosféře, takže odpařování narostlo a objekt byl na krátkou dobu jasnější než Slunce.

Ve spolupráci s kolegy z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a z univerzity v kanadském Ontariu zjistil, že ve výšce 30 kilometrů skončila první fáze rozpadu a 95 procent původního tělesa se do té doby přeměnilo na prach. Dál letělo zhruba 20 kusů o rozměru od jednoho do tří metrů.

Největší úlomek meteoritu o váze asi 570 kilogramů, který dopadl do zamrzlého jezera Čebarkul (a vytvořil zde kráter o průměru osm metrů), se podařilo vylovit loni v polovině října ruským vědcům ze dna jezera. Údajně je to jeden z deseti největších nalezených úlomků nebeských těles spadlých na Zem. Malé meteority byly rozprostřeny v pásu několik kilometrů širokém a až 30 kilometrů dlouhém a začínajícím mezi městy Korkino a Jemanželinsk a pokračujícím směrem na západ.

Vědci z Astronomického ústavu vypočítali i dráhu tělesa ve sluneční soustavě. Zjistili, že nebyla ničím výjimečná. Meteorit se pohyboval po eliptické dráze s přísluním poblíž dráhy Venuše a odsluním v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Bylo též zjištěno, že meteorit se ve dnech před dopadem promítal na oblohu v blízkosti Slunce. Nebyl proto pozemskými přístroji pozorovatelný a nemohl proto být ani předem objeven.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

kobyla1 ( 16. února 2014 20:13 )

Někde jsem četl, že to nebyl meteorit, ale vrátnice z Černobylu, která se vracela na zem. No ale lidi toho nakecaj.

Zobrazit celou diskusi
Další videa