Diamant Lucy by zničil svět!
Hvězdáři zpozorovali 50 světelných let od Země obří diamant. Za "Lucy", jak mu přezdívají, by se dala koupit třeba nejdražší ulice světa Pátá Avenue v New Yorku.
Neskutečné bohatství "krouží" lidstvu nad hlavami v podobě vesmírného diamantu přezdívaného Lucy. Hvězdáři ho zpozorovali ve vzdálenosti 50 světelných let od Země. Kdekdo přemýšlí, co všechno by se za něj dalo koupit. Odpověď? Ropná pole, nejdražší ulice světa Pátá Avenue v New Yorku, lety do vesmíru pro celé lidstvo. A ještě by spousta peněz zbyla. "Jeden krystal surového diamantu o jednom karátu vyjde na 450 dolarů," vysvětlil znalec Jaroslav Jiránek z firmy Optima. Vesmírný drahokam má hmotnost 10 quintiliónů karátů, jeden quintilión je jednička a 31 nul. Podle pozemských pravidel má drahokam cenu 116 100 quintiliónů korun. Kolik to je vlastně peněz? Mohli bychom za ně koupit všechny pozemky na Zemi, ropná pole a ještě by spousta korun zbyla. Turistický let do vesmíru stojí pro jednu osobu přes půl miliardy korun. Za cenu diamantu by ho mohli podnikat všichni obyvatelé Země, to je zhruba šest miliard lidí, každý víkend! Co takhle pronajmout si nejdražší ulici světa Pátou Avenue v New Yorku? Bez problému! Jeden čtvereční metr nákupní plochy tam sice na rok stojí 205 500 korun, za cenu diamantu by ale byl pronájem 50 km2 zaplacený i v době, kdy už vyhasne Slunce, tedy za pět miliard let. Cena diamantu je větší, než kolik peněz vydělají za rok všechny státy světa. Někteří filozofové ale varují: "Tak přehnaný blahobyt by mohl vést k rozkladu společnosti a paradoxně ke zhroucení národních hospodářství."
Komu kosmický drahokam patří? Budou se hvězdáři hádat, kdo ho viděl první? Budou se prát státy a národy? "Podle smlouvy o kosmickém prostoru, kterou v roce 1967 podepsalo asi 80 států, nemůže žádný podobný předmět patřit jednomu národu," ujistil Luboš Perek z Astronomického ústavu Akademie věd. Těžit drahokamy v dálce 50 světelných let, kde se diamant nachází, je ale stejně vyloučené. Neexistuje technika, která by tam pro náklad doletěla, i kdyby existovala, cena za ni by byla vyšší než zisk. Podle smlouvy o kosmickém prostoru by bylo možné využít jen vzorky pro vědecké účely.
Jak "Lucy" vznikla? Diamant vznikl krystalizací uhlíku, který tvořící žhavé jádro tzv. bílého trpaslíka. Za bílého trpaslíka vědci označují jednu ze závěrečných fází vývoje hvězd. Bílý trpaslík se kromě nízké svítivosti vyznačuje také vibracemi, které způsobují, že zvučí jako obří gong. Měřením vibrací vědci dospěli k tomu, že uhlíkové jádro tohoto bílého trpaslíka krystalizovalo a vytvořilo největší diamant v galaxii. Astronomové přezdívají této diamantové hvězdě Lucy podle píseně Beatles "Lucy in the Sky with Diamonds". Obřím diamantem by se mohlo stát i Slunce. To by se mělo asi za pět miliard let přeměnit v bílého trpaslíka a asi dvě miliardy let poté by mělo jeho jádro krystalizovat.
