Anatomie strachu
Americký neurolog Joseph LeDoux vyvinul novou teorii vysvětlující, jak v mozku probíhá strach. Podle něj má každý současník ve svém mozku člověka doby kamenné.
Jak funguje strach? Americký neurolog Joseph LeDoux vyvinul novou teorii, která vysvětluje, jak v mozku probíhá strach. Podstatou je fakt, že myšlení a učení, změněné tisíciletími civilizace, se odehrává v určitých oblastech mozku. Strach si naproti tomu vytvořil dálnici do emocionálních oblastí. Dá se říct, že uvnitř mozku každého našeho současníka se skrývá člověk doby kamenné. V okamžiku, kdy jdeme noční ulicí a zpozorujeme stín, mozková centra vydají signál: "Pozor, možný nepřítel!" V tom okamžiku vzrušení zaplaví krevní řečiště stresovými hormony. Ty se okamžitě postarají o to, že jsou alarmovány látky posilující činnost srdce, dýchání a svalů. Srdce začíná rychleji pumpovat krev, aby dodalo svalům potřebným pro boj nebo útěk dostatek kyslíku, naskočí nám husí kůže (v dobách, kdy byli naši předkové pokryti srstí, se tak chlupy zježily, aby člověk působil mohutněji). Jakmile mozek poplach odpíská: "Je to jen sousedka," leknutí ihned mizí. Tělo je v permanentním alarmu. Pro případ nebezpečí se nespoléhá na úsudek mozku. Ten nastupuje až jako druhý, když vyhodnotí, že o nebezpečí nejde.
Jaké formy strach má? Lékaři rozlišují pět základních forem strachu: 1. Celkový strach. Postižení se obávají všeho a každého, mezi sebou navzájem. Mají strach ze zřícení domů, přírodních katastrof a epidemií. V nejtěžších záchvatech paniky nejsou schopni myslet na nic jiného. 2. Panika. Náhlé, ničím viditelným nevysvětlitelné záchvaty paniky, které člověka přepadnou. 3. Strach z míst. Je podobný záchvatům paniky, ale váže se ke specifickým místům. Pro někoho takovými místy mohou být metro či vysoké budovy. 4. Sociální fobie. Projevuje se strachem z většího shromáždění lidí, může přerůst v celkový strach z kontaktu s jakýmkoliv člověkem i ze zazvonění telefonu. 5. Specifické fobie. Julius Caesar se například bál koček, Steven Spielberg mravenců. Podstatou je, že se takto postižený člověk bojí určitých druhů zvířat či tmy. Existuje nekonečné množství podobných fobií.
Je strach vrozený? Ačkoliv některé strachy jsou vrozené, například z hadů nebo pavouků, většina druhů strachu je získaných. Na experimentech s opicemi však bylo dokázáno, že lze přenést strach na potomka. Opice, u kterých byl zjištěn strach z určitých věcí, měly mláďata, jež získaly panické reakce na stejné věci jako jejich matka. Aktivují se totiž specifická centra v mozku. Naproti tomu bylo při pokusech s krysami zjištěno, že mláďata, o která se matky něžně staraly, mají mnohem nižší stresové hladiny a také méně strachu.
Je strach škodlivý? Ne bezpodmínečně. Bez systému strachu bychom podceňovali mnohá nebezpečí, také naše tělo by v určitých situacích nereagovalo tak, jak je potřeba. Neurolog dr. Gerald Hüther mimoto tvrdí, že pouze mozek, který je neustále v konfrontaci s novými a novými vzruchy, je schopen se skutečně rozvíjet.
Kdy je strach nemocí? Chorobným se strach stává tehdy, když si ho nemůžeme racionální cestou zdůvodnit. Například když manažer má strach z požárního schodiště ve 27. patře, po kterém nikdy nechodí, nebo knihovník dezinfikuje svůj byt před neexistujícími pavouky. Joseph LeDoux vysvětluje, že emocionální strach nezasahuje již nikterak do racionální sféry. "Je to jako automobil, který stále zrychluje a nemá brzdy," vysvětluje podstatu chorobného strachu specialista, který dodává, že trvalý strach ničí imunitní systém člověka.
Proč nás strach baví? Necítíme potěšení v okamžiku, kdy se na horské dráze řítíme dolů, ale těsně poté, co je to za námi. Masochistky necítí štěstí při položení žhavého kovu na prsa, ale z bolesti, která následuje. "Není nic hezčího," říkával Winston Churchill, "než vědět, že se na nás střílí, a nebýt zasažen." Systém strachu ze smrti, který je v našich tělech již od doby kamenné, je totiž spojen s centry rozkoše. Právě na tom vydělává miliardové profity zábavní průmysl, který se specializuje na horory a adrenalinové sporty. Vědci již přímo hovoří o "lovcích adrenalinu", lidech, kteří jsou doslova závislí na dobrodružstvích. Jejich biochemie je vzrušována neustálým pseudonebezpečím. Například masochisté dokáží vystrašený mozek přimět k tomu, aby dodával tělu právě ony hormony štěstí. Hrátky podobného druhu, kdy je například svalům odpírán kyslík, mohou člověka stát život. Při jedné takové autoerotické praktice zahynul zpěvák INXS Michael Hutchence.
Který národ je nejustrašenější? Kupodivu to nejsou národy v zemích jako Libérie nebo Súdán, kde panují neustálé občanské války nebo hladomor. Naproti tomu každý druhý Němec nedůvěřuje svým nejbližším, každý třetí by sám nešel v noci po ulici. Po rozpadu Varšavského paktu se zjistilo, že každý čtvrtý Čech, Polák a Maďar trpí záchvaty strachu. Příležitostně trpí každý druhý Francouz podobnými strachy. Od 11. září 2001 je devět z deseti Američanů pravidelně zasahováno pocity hrůzy z teroru, katastrof a epidemií. Kuriózní strach se šíří v Asii. Dostal název "koro" a spočívá v tom, že se muži obávají toho, že se jim zatáhne penis do těla, kde bude pohlcen. Léky na tuto fobii nezabírají...
Čeho se nejvíce v životě bojíme 1. Nezaměstnanost - 47 % 2. Nemoc - 39 % 3. Neúspěch v kariéře - 32 % 4. Budoucnost - 30 % 5. Impotence - 25 % 6. Rozvod, ztráta partnera - 24 % 7. Válka - 23 % 8. Chudoba - 21 % 9. Terorismus - 18% 10. Vypadávání vlasů - 16 %
