Muž, který nepotřebuje ruce

Autor: INT - 
15. června 2003
05:01

Sedmadvacetiletý Felix Gleich jezdí autem, plave a s přítelkyní se chystá mít hodně dětí.

"Pán Bůh si tě osobně vyvolil pro tuto roli, protože věděl, že jsi silný a zvládneš to." Těmito slovy vysvětlila maminka Felixe Gleicha (27) svému synovi fakt, že se narodil bez rukou. "Nehrály v tom roli vadné geny, léky nebo problémy v těhotenství. Byl to osud," souhlasí Felix. Ačkoliv žít bez rukou je jeden z nejhorších handicapů, Felix se s ním díky péči své matky vyrovnal úžasně. Neustále s ním trénovala, aby měl extrémně pohyblivé nohy, a často mu říkala větu, která se stala jeho životním mottem. "Všechno je možné, když v to věříš!" Již jako malé dítě se Felix naučil držet láhev nohama. "Dělají to všechny děti, je to reflex od narození. Až poté přeberou roli rukou nohy," vysvětluje mladý muž. Naučil se řídit kolo pomocí ramen, plavat jen pomocí nohou, na vodních lyžích jezdil tak, že lano držel v zubech. V zimě je ho vidět i na lyžích, také se potápí a má řidičák na speciálné uzpůsobené auto. "Měl jsem štěstí, že mě moje okolí přijalo," přiznává Felix. "Nikdy jsem neměl problémy ve školce ani ve škole. Naopak, všichni mě obdivovali, co dokážu." O ruce ztratil zájem. "Na co protézu, nohy mi dokonale ruce nahradily. Jen házenou si nezahraju," směje se. Trpěl jenom v pubertě. "Tehdy jsem si strašně přál obejmout dívku," vzpomíná. Hned po maturitě vystudoval psychologii a nakonec se stal designerem. Už rok a půl navrhuje brýle pro známou módní firmu Otto Kern. S jejím majitelem se potkal na mši. "Když jsem ho viděl, jak pije ze skleničky, vyndavá nohou cigaretu z krabičky a zapaluje si, měl jsem vztek, že tohle nedokážu," vypráví Otto Kern. "Zeptal jsem se ho, jak se s ním pozdravit, a on řekl, že mu mám poklepat na rameno. Pochopil jsem, že tohle je člověk, který vidí svět jinak, že má svoji filozofii. Věděl jsem, že je výjimkou, která se pro naši firmu hodí," dodává. Od té doby kreslí Gleich nové modely brýlí. Potřeboval někdy pomoc? "Jen když je příliš zaměstnán papíry, připálím mu cigaretu, aby to šlo rychleji," směje se jeho šéf, který dostal od Felixe novou kolekci brýlí. "Jsem hrdý, že pro jeho firmu mohu pracovat. Kdo by nebyl?" říká Felix. Už brzy si splní i svůj další sen. "Na podzim se budeme brát s mojí přítelkyní Peggy. Přál bych si hodně dětí." Jméno Felix mu dala maminka. Znamená totiž "šťastlivec". To, co vypadalo jako krutá ironie, se však díky dřině a optimistickému pohledu na svět stalo realitou. Dnes by Felix s nikým neměnil.