Muže vařili s pepřovou omáčkou

Byli skvělými staviteli a výbornými válečníky. Jejich hlavní město Tenochtitlán bylo nejúžasnější metropolí obou Amerik. Zároveň však byli nejkrutějším národem lidské historie. Zabíjeli děti jako oběť bohům, pojídali své protivníky. To vše byli Aztékové, legendární civilizace, kterou utopili v krvi v 16. století španělští dobyvatelé kvůli zlatu. Základní náboženská víra Aztéků totiž tvrdila: "Aby mohlo Slunce každý den ozařovat Zemi, musí mít sílu, kterou získá z lidské krve a masa." Ve snaze nakrmit slunečního boha, prováděli Aztékové mezi léty 400 a 1500 krvavé rituály. Při náboženských obřadech, svěcení králů a chrámů, byli obětovaní lidé ozdobení peřím a papírovými hady. Za zvuků fléten jim kněží s kamennými maskami rozřízli obsidiánovým nožem hrudník a vytrhli ještě tlukoucí srdce. Tělo shodili z pyramidy. Později bylo maso připraveno jako pokrm, obvykle s pepřovou omáčkou. Bůh deště Tlaloc si žádal ještě strašlivější oběti. Na obětiště byly přivedeny čtyř až sedmileté děti a kněží jim podřízli hrdla. Při konání rituálu za plodnost musela mladá dívka tancovat 14 dní po městě a zpívat. Poté jí kněz jedinou ranou usekl hlavu a z těla stáhl kůži, kterou nosil vydělanou na ramenou jako plášť. K nejstrašlivějšímu obětování došlo v roce 1487. Tehdy při zasvěcení chrámu Mayor bylo obětováno celkem 20 tisíc lidí na oltářích, zabíjení trvalo čtyři dny a čtyři noci. Ačkoliv jsou to strašná čísla, jen o 200 let dříve, v roce 1218 křížová výprava papeže Inocence III. vedená proti »kacířům« v jižní Francii vyvraždila během několika dní taktéž 20 tisíc příslušníků víry tzv. Albigenských, neušetřila ženy, děti, nikoho.