Co plánuje NASA?

Ve čtvrtek NASA vypustila do vesmíru přístroj, který bude zkoumat vliv Slunce na Zemi | NASA

Minulý týden ve středu NASA do vesmíru vypustila takzvanou solární observatoř. Přístroj bude z oběžné dráhy Země v následujících pěti letech důkladně pozorovat chování Slunce. Díky tomu vědci přesně zjistí, jak sluneční činnost ovlivňuje život na Zemi. O sběr informací o různých erupcích a dalších slunečních aktivitách se postarají dvě antény o rozpětí 18 metrů. Přístroj přitom vědcům z NASA pošle každý den 1,5 terabytů dat, což je objem, který odpovídá zhruba tisícovce filmů ve vysoké kvalitě.

Planeta Jupiter zmapuje sonda Juno | NASA

V srpnu roku 2011 mají Američané v plánu vypustit do vesmíru plavidlo Juno za 13 miliard korun, které bude zkoumat planetu Jupiter. Původně už mělo Juno k Jupiteru vzlétnout v létě roku 2009, kvůli úsporným opatřením se však mise o dva roky odložila. Stroj bude na planetě Jupiter zkoumat především složení a teplotu atmosféry, hledat výskyt vody, změří přesně hodnotu gravitace a zmapuje magnetické pole planety. Všechny údaje nasbírané Junem pak vědcům pomohou objasnit, jak vůbec Jupiter vznikl. Juno doslouží kolem roku 2018.t.

Satelit Glory uvede všechny otázky kolem globálního oteplování na pravou míru | NASA

Družici Glory, která bude pozorovat zdraví Země, NASA vypustí na oběžnou dráhu letos v říjnu. Díky této družici se zjistí, zda je hrozba globálního oteplování jen planý poplach, či nikoliv. Glory totiž bude důkladně pozorovat koloběh uhlíku a dalších prvků v zemské atmosféře a zaznamenávat klimatické změny.

Sonda Cassini-Hugens měla už dávno dosloužit. NASA se však rozhodla udržet ji při životě až do roku 2017 | NASA

Vesmírné plavidlo Cassini-Huygens složené ze dvou sond odstartovalo ze Země už v roce 1997. K Saturnu se ale dostalo až v roce 2004. Po ročním zkoumání planety z její oběžné dráhy se nakonec sonda Huygens oddělila od hlavní sondy Cassini a úspěšně přistála na Titanu, jednom z měsíců Saturnu. Předpokládá se, že přístroj bude sloužit až do roku 2017. Cassini u Saturnu zkoumá atmosféru planety, její prstenec a složení měsíců Saturnu, kterých kolem šesté planety sluneční soustavy obíhá více jak šedesát. Mise Cassini stála v přepočtu už přes 61 miliard korun.

Na znovuvyslání člověka na Měsíc zatím chybí peníze | NASA

NASA plánovala vyslat do roku 2020 lidskou posádku zpět na měsíc a věřila, že v rámci programu Constellation stihnou lidé kolem roku 2030 přistát i na Marsu. Plán se ale pozastavil a přistání lidí na Měsíci či rudé planetě se odkládá na neurčito. Americký prezident Barack Obama totiž vyškrtl projekt Constellation ze státního rozpočtu na rok 2011 a NASA tak na něj zatím nebude mít finance. Odhaduje se přitom, že program Constellation spolkne během následujících deseti let téměř 97 miliard dolarů (1,84 bilionu korun).