Žaneta a Martin: Už se spolu nesmíme milovat

Autor: Marie Machková - 
17. listopadu 2002
23:40

Rozum zvítězil nad paragrafy, sourozenci za lásku trestáni nebudou. Jejich dcera je podle lékařů naprosto zdravá, další dítě už ale mít nemohou.

Zdravý rozum zvítězil nad zákony a paragrafy. Sourozenci Žaneta Gombíková (24) a Martin Jakubík (20) ze Sedlnic na Novojičínsku nebudou trestáni za to, že spolu zplodili dítě. Oba mladí lidé nevěděli, že mají společnou biologickou matku. Narodila se jim dcera Kristýnka a pak následovalo obvinění ze soulože mezi příbuznými. Policie ale případ nakonec odložila. "Společenská nebezpečnost případu byla malá, tak jsme se snažili o lidský přístup," řekl Nedělnímu Blesku státní zástupce Vladimír Řezníček. Jak teď budou žít sourozenci - rodiče? Přestože lékaři zjistili, že každý z rodičů Kristýnky má jiné genetické znaky a díky tomu je dcerka naprosto zdravá, další dítě spolu mít nemohou. "Nelze vyloučit, že kdyby ti dva spolu v budoucnu něco podobného zopakovali, že by to bylo posuzováno jako trestný čin. Teď už totiž vědí, že jsou bratr a sestra," přemýšlel státní zástupce Řezníček. "Žádné další dítě neplánujeme. Mám ještě syna z prvního manželství, čtyř a půlletého Lukáška. Víc už nás určitě nebude," dušovala se Žaneta. Ona i její bratr tvrdí, že kdyby o své rodinné spřízněnosti věděli, nikdy by se do sebe nezamilovali. Ale nezastírají, že dnes se více vnímají jako partneři než jako sourozenci. "V Žanetě sestru prostě nevidím. Mám ji rád jako dívku, jako matku svého dítěte," přiznal Martin. Sousedé, ale i naprosto cizí lidé, kteří se o osudu mladého páru dověděli, jim drží palce. Přesto se ti dva při procházkách s kočárkem ještě trochu stydí. "Nesetkali jsme se se špatnou reakcí, přesto jsme před lidmi opatrní. Dříve jsme se líbali, objímali. Vše nám bylo jedno. Teď si maximálně dáme pusu na líčko. To přece bratr a sestra můžou," popsal soužití s Žanetou Martin. "Doma jsme hlavně rodiče. Děti nám dávají zabrat, takže na další věci moc času není. Mě ke štěstí stačí, když Martin v noci k malé vstane a mě nechá chvilku vyspat," dodala Žaneta. Přesto prý občas se strachem hledí k oknům domu, jestli je někdo nešpehuje. "Ale vždyť nic zakázaného neděláme," uklidňovala se záhy mladá žena. "Víme, že se nesmíme spolu milovat. Přiznáváme, že se máme moc rádi, ale nechceme znovu prožívat ten kolotoč výslechů, strachu a bezesných nocí," vysvětloval Martin. Žanetě i jejímu bratrovi prý v hlavě blýsklo i pomyšlení na svatbu. "O ty papíry nejde, ale chceme, abychom se my i děti jmenovali stejně," argumentoval Martin. "Ne, vzít se nemohou," přemýšlel státní zástupce. Už teď rodiče trápí, jak jednou své dceři vysvětlí složité rodinné vazby. "Pevně věřím, že se to nikdy nedoví," vyhrkla Žaneta. "Ale prosím tě, tomu nevěř. Bude lepší, když jí to řekneme my než někdo cizí," oponoval jí Martin. Nakonec se shodli, že když se dcera zeptá, odpoví jí po pravdě. Ale doufají, že to tak brzy nebude. "Byla to pro nás otřesná životní lekce, nepříjemný zážitek. Obstáli jsme, ale teď bychom chtěli na vše zapomenout a žít jako ostatní lidi," povzdechla si Žaneta.