Oběžná dráha kolem Země je plná ´smetí´!

Tisíce neaktivních družic a úlomků, ztracené věci kosmonautů i odpadky. To všechno nám nekontrolovaně obíhá nad hlavami. To se nám všem může pořádně vymstít!
Výsledkem nepořádku, který lidé ve vesmíru udělali, byla před několika dny srážka amerického satelitu Iridium a nefunkční ruské vojenské družice. Evropská vesmírná agentura (ESA) se rozhodla vyvinout systém, který objeví ve výšce do 2000 kilometrů i deseticentimetrové objekty a bude tak schopen ochránit její družice před srážkou. Ale vyjde ji to pěkně draho!
Vesmír v blízkosti Země připomíná smetiště. Kolem planety nekontrolovaně obíhá až 12 tisíc neaktivních družic, části nosných raket i tisíce různých úlomků. Hromadícím se šrotem se vesmírné agentury příliš nezaobíraly až do úterý 10. února, kdy se ve výšce asi 800 km nad Sibiří srazily americká a ruská družice. Jejich úlomky, kterých se do prostoru rozletěly stovky, možná i tisíce, se pro ostatní funkční satelity staly hrozbou. Jak řekl šéf ruského střediska řízení kosmických letů Vladimir Solovjov, mohou planetu obíhat až deset tisíc let!
Satelity v ohrožení
Zatímco Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) se pohybuje v bezpečné výšce kolem hranice 400 km nad Zemí, vesmírné smetí ohrožuje například satelity vesmírné agentury ESA, jejímž členem je i Česko. Ty se totiž pohybují v podobné výšce, ve které došlo ke srážce. Klidné spaní nemají ani provozovatelé Hubbleova kosmického teleskopu. Problémy by měly i raketoplány, které může vážně poškodit i náraz drobného úlomku.
Zatímco americká agentura NASA ve vesmíru hlídá asi 17 tisíc objektů, evropská ESA je odkázaná pouze na její informace. V současnosti proto její odborníci pracují na vývoji měřicích stanic, které by byly schopny do výšky až 2000 km nad zemí objevit i deset centimetrů velké objekty a zabránit srážce s družicemi. Ta by totiž měla katastrofální následky. Projekt, který by měl ale být dokončen až za necelých deset let, vyjde podle odhadů na stovky milionů eur. Jen první, vývojová fáze vyjde zhruba na 50 milionů eur (1,4 miliardy Kč).
Co se skládkou?
Prvním krokem k tomu, aby šrot ve vesmíru nepřibýval, byla dohoda vesmírných agentur. V té stojí, že vše, co je vypuštěno do vesmíru, musí do pětadvaceti let po skončení svého úkolu zmizet. Například nefunkční družice by se vrátily do zemské atmosféry, kde by zanikly. Jak ale vyčistit vesmír od současných odpadků, to je pro vědce zatím velká neznámá. Řešení, která by byla realizovatelná, jsou totiž příliš nákladná.
Nejslavnější odpadky
Kolem Země obíhají i věci, které kosmonauti omylem nebo úmyslně vypustili při svých vesmírných procházkách. Jedním z posledních případů byla v listopadu loňského roku i taška s nářadím, která vyklouzla z rukou astronautce Heide Stefanyshyn-Piper při venkovní práci na stanici ISS. O dva roky dříve ztratili astronauti Piers Sellers a Michael Fossum špachtli. V roce 1998 neuhlídal astronaut Jerry Ross tepelný kryt a dva nástroje. Volně do vesmíru se dostaly také kamera, rukavice, pytle s odpadky z ruské stanice Mir nebo nepoužívaný skafandr vypuštěný z ISS, který už shořel v zemské atmosféře.
jj, lidi se proste nepouci. vzdycky nejdriv delaj bordel a pak teprv s hruzou zacinaj resit, jak se vyhnout nebo aspon zmirnit katastrofalni situaci. jsme odsouzeni k zahube