Čím vším už naše země prošla?

Země šestkrát přejmenovaná

Ta první, Československá republika, vznikla 28. října 1918. O dvacet let později, nedlouho po přijetí mnichovského diktátu, se stala naše země Česko-Slovenskou republikou. Na podzim 1939 se Česko stalo Protektorátem Čechy a Morava, součástí velkoněmecké říše. V roce 1960 se země změnila na Československou socialistickou republiku. O název státu po revoluci 1989 se hodně bojovalo, slovenští poslanci odmítli návrat k ČSR. Kompromisem byla Česká a Slovenská Federativní Republika. Dva roky nato vznikla po odtržení Slovenska Česká republika.

Rozpůlená státní hymna

Dva roky po vzniku Československa se státní hymnou stala skladba sestávající z české písně Kde domov můj? z divadelní hry Fidlovačka a slovenské Nad Tatrou sa blýska. Přežila totalitu a jen o chlup unikla po »sametové« revoluci výměně za hymnu novou. Před patnácti lety při rozpadu ČSFR přišla o svou slovenskou polovinu. Letos v září nechal premiér Mirek Topolánek aranžmá hymny změnit.

Tomáš Garrigue Masaryk | wikipedia.org

Deset prezidentů

Po vládě prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka se na postu prvního muže země vystřídalo dalších devět prezidentů. Tím nejkrutějším byl komunista Klement Gottwald. Nejkratší dobu, zhruba půl roku, byl ve funkci prezidenta Česko-Slovenska Emil Hácha. Nejdéle, sedmnáct let, T. G. Masaryk. Nejuznávanější osobností ve světě se stal první prezident České republiky Václav Havel.

dvacetikoruna | ČNB

Tucet dvacetikorun

Za 90 let se jejich vzhled změnil dvanáctkrát. První papírová dvacka byla rakousko- uherskou státovkou opatřenou kolkem, který se úspěšně padělal. Po válce zase platili Češi a Slováci korunovou poukázkou s hrubkou, kterou narychlo vytiskli Rusové. V 50. letech byla dvacetikoruna chvíli nahrazena pětadvacetikorunou. Na dalších dvou dvackách byl vyobrazen Jan Žižka a na každé z nich měl vypíchnuté jiné oko. Poslední papírová dvacetikoruna byla stažena z oběhu v září 2007.

1968 | Jiří Stivín

Největší zrady

První přišla v září roku 1938. ČSR opustili spojenci a mnichovským diktátem je vydali na pospas Německu. Druhá rána přišla půl roku nato, když byla republika včleněna jako Protektorát Čechy a Morava do Velkoněmecké říše. Zradou byl i únorový převrat v roce 1948, kdy prezident Beneš podlehl nátlaku a jmenoval novou vládu tvořenou z absolutní většiny komunisty. Dvacet let poté, v noci na 21. srpna, vtrhla na území země vojska Varšavské smlouvy. Ruská armáda poté okupovala republiku celých dvaadvacet let.

Československo 1939 | wikipedia.org

Menší a menší

První republika se honosila velikostí kolem 149 tisíc km2 a necelými 14 miliony obyvatel. Na podzim roku 1938 jsme přišli o více než 41 tisíc km2, další ztráty území přišly se vznikem protektorátu, jehož velikost byla oproti původní třetinová (jak je vidět na mapě). Růst obyvatel i rozlohy znovu přišel za doby ČSSR (v roce 1961 cca 128 000 km2, 13,7 mil. obyvatel). Po oddělení Slovenska přišlo Česko o 49 tisíc km2, v současnosti má rozlohu necelých 79 000 km2, počet obyvatel je zhruba 10,3 milionu.

Česko-slovenský rozvod

Prvním krokem k rozpadu byly volby 5. a 6. června 1992. Zatímco na Slovensku drtivě zvítězila levice, v Česku tomu bylo naopak. To znamenalo, že se nepodaří sestavit vládu, která by se dokázala shodnout. Při volbě prezidenta Slováci odmítli Václava Havla, který krátce nato abdikoval. Dne 25. listopadu se Federální shromáždění rozhodlo, že Československo zanikne.

Jak se měnil znak

První státní znak používala naše země od 19. května roku 1919. O necelý rok později jsme už měli znaky tři: malý, střední a velký. Do roku 1989 se státní znaky měnily ještě několikrát: za protektorátu, po válce i v červenci roku 1960. Naposledy se české státní znaky – velký a malý – měnily po rozpadu ČSFR.

Čím starší, tím víc piva

Naši předkové nebyli přílišnými pijany piva. Množství piva vypitého za jeden rok dosahovalo v roce 1921 na jednoho Čechoslováka k téměř 53 litrům. V roce 1955 už to bylo o dobrých šestadvacet litrů víc. Největšími pijany jsou ale Češi nového tisíciletí. Například v roce 2006 každý Čech vypil necelých 160 litrů piva, o rok dříve to bylo dokonce 163,5 litru.