Takhle vypadá Japonsko rok po ničivé tsunami

Zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály zasáhlo loni 11. března severovýchodní Japonsko. Následná desetimetrová přívalová vlna poškodila chladící systémy tří jaderných elektráren, přičemž nejhorší situace vznikla ve Fukušimě 1, kde došlo k úniku radiace. Závažnost jaderné havárie dosáhla nejvyššího, sedmého stupně škály INES. Katastrofu nepřežilo téměř přes 15 800 lidí, 6000 bylo zraněno a 125 000 budov zničeno.

Zemětřesení mělo ohnisko mělo v oceánu 130 kilometrů východně od přístavu Sendai (prefektura Mijagi) v hloubce 32 kilometrů a ostrov Honšú posunulo o 2,4 metru. Jednalo se o páté nejsilnější zemětřesení na světě od roku 1900, v Japonsku způsobilo velké škody i na silnicích, železnicích či v průmyslu. Podle Světové banky dosáhly škody 235 miliard dolarů.

Japonsko po havárii upustilo od dosavadního plánu zvýšit podíl jaderné energie na energetickém mixu v zemi ze současných 30 na 50 procent do roku 2030 a kvůli hrozícímu zemětřesení zavřelo jadernou elektrárnu Hamaoka.

Svět většinou reagoval na havárii ve Fukušimě kontrolou svých jaderných reaktorů a posouzením plánů na rozvoj jaderné energetiky. Německá vláda ale schválila uzavření všech jaderných elektráren do roku 2022.

Ve 14:46 místního času si lidé připomněli katastrofu a zavzpomínali na to, co způsobila. Například ve městě Rikuzentakata se sešli lidé u stromu, který přežil ničívou přívalovou vlnu. Ceremoniálů se zúčastnil i císař, který zdůraznil, že by se z tragédie měly poučit budoucí generace a nemělo by se na ni zapomenout.