Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Žena znetvořená šimpanzem je po transplantaci obličeje. Takhle vypadá

Autor: bali, ČTK - 
11. srpna 2011
19:21

Američanka Charla Nash poprvé od kompletní transplantace obličeje, kterou jí provedl český chirurg Bohdan Pomahač s týmem, ukázala svůj obličej veřejnosti. Vyjádřila se, že se moc těší, že bude dělat stejné věci, které jí před útokem šimpanze přišly normální. Cítím vůni, vnímám chuť jídla a dýchám nosem, začínám se cítít jako dřív.

Nash v roce 2009 napadl a znetvořil 90kilogramový šimpanz, kterého její kamarádka chovala jako domácí zvíře. Šimpanz ženě odtrhl z tváře nos, rty a oční víčka a navíc jí utrhl obě ruce. Lékaři později museli ženě odebrat oči, které zvíře vážně poškodilo.

"Začínám vnímat svou čelist a bradu, a mohu pohnout ústy a usmát se. Jsem sice pořád ještě slabá, ale každým dnem se cítím silnější," vyjádřila se žena. Rodina je ze zlepšujícího se zdravotního stavu nadšená a děkuje Pomahačovi a jeho týmu.

První jídlo, které si Nash po operaci dala, byla vajíčka se sýrem. Před operací mohla jíst pouze tekutou stravu pomocí brčka.

Nash stále ještě chybí ruce, které jí šimpanz utrhl. Lékaři se jí je pokusili transplantovat současně s obličejem, kvůli pooperačním komplikacím je ale později museli znovu odebrat.

Bohdan Pomahač se narodil v Ostravě a vystudoval na lékařské fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Do bostonské nemocnice, která patří řadu let mezi deset nejlepších nemocnic v USA, přišel na chirurgickou praxi v roce 1996.

Paní Nash je jeho třetí úspěšná transplantace obličeje. Pomahač svým uměním dobývá americký kontinent.

pet.koc. ( 15. srpna 2011 07:52 )

 Tleskám všem lékařum co se podílely na operaci...zvířT jsou fajn ale nikdy člověk neví, kdy jim jebne v hlavě.

wojtylak ( 12. srpna 2011 14:25 )

lepší mít tu svoji vopici na zádech

freddia ( 12. srpna 2011 13:31 )

Miluji zvířata, ale stále to je divočina. Zvířetem je i ten největší domácí mazlíček. Jednou na dovolené v Thaisku se na mě, zničeho nic vyřítil mega velký opičák. Nevím co to bylo za rasu. Přerostlý makak. Byl majiteli chován právě jako mazlíček a nehorázně mě pokousal na noze a zakousl se mi i do ruky. Otřesný zážitek. Od té doby si nehladím už ani psy. Krom těch, které znám. Jsou to úžasní tvorové, především gorily, ale stále je to divoká zvěř. A do divočiny také patří. Ne chována pro přátelství.

smidrsova ( 12. srpna 2011 12:47 )

Je to zvláštní, někoho během studií potkáváte na kolejích, řadového studenta medicíny a po pár letech o něm čtete takové věci. Je to paráda

brebera ( 12. srpna 2011 09:09 )

Jestli hodně chlastáš, tak máš na místo v Blesku šanci. Neumím si představt, že mnohé články píší střízliví lidé.

Zobrazit celou diskusi