Zpověď: Vyfotil jsem hořící důchodce
Obrovské neštěstí se stalo v úterý v řeckém městě Soluň. Na balkóně v sedmém patře zde uhořeli dva staří sourozenci. Hasiči, kteří byli přivoláni, důchodcům nemohli pomoct, protože si přivezli krátký žebřík! Fotograf, který jel náhodně kolem, vše zaznamenal. Blesk.cz nyní přináší jeho exkluzivní snímky a zpověď.
Fotograf Thodoris Kalogiros (31) jel zrovna z práce. Vracel se z tiskové konference po zápasu Evropské fotbalové ligy Aris Soluň proti Austria Vídeň. Bylo třicet šest stupňů a on zůstal viset v zácpě.
Z nudy a v zoufalství z horka se díval po okolních domech a všiml si, že z balkónu jednoho z nich se line kouř. Ten dům znal, už dříve tudy párkrát šel. Se svou motorkou okamžitě vykličkoval z kolony, opřel ji o zeď domu a začal fotit.
Kalogiros se vyzná v módě, politice, bitkách hooligans, vraždách, zabitích i demonstracích. Ani tohle nebylo jeho první focení požáru. Že to ale pro něj bude tak silný zážitek, nečekal.
Stáli tam tiše
Všiml si, že požár je obrovský. Přes hledáček fotoaparátu našel hořící balkón a začal fotit. Když zaostřil na červenou okenici, zjistil, že na terase podkrovního bytu stojí dva lidé.
Muž měl husté obočí a žena bílé vlnité vlasy. Zašli zpět do bytu, ze kterého se valil kouř, ale po chvíli se kašlající vrátili zpět na balkón. "Ta paní by mohla být má matka, otce nemám. Úplně mi bušilo srdce," pohnutě vzpomíná Kalogiros.
Thodoris stál a dále fotil. Okolo něj se už začali shromažďovat lidé, stálo jich tam sedm nebo osm. Fotograf jim ukázal, co fotí. Důchodci stáli za kvetoucímu rostlinami v květináčích. Muž měl v ruce zahradní hadici. Vypadalo to, jako by měl v plánu květiny zalít. Přitom ale zrovna sváděl boj o život. Nechtěl zemřít v ohnivém pekle.
Agentury v úterý uvedly, že jeho sestra, která stála na balkónu s ním, křičela. Podle fotografa to ale není pravda. Oba byli údajně zcela potichu. "Viděl jsem v jejich očích strach. Mluvili spolu málo, skoro jsem je neslyšel," řekl Kalogiros.
Hasiči přijeli nevybavení
Kouř zhoustl a přes zábradlí terasy se valila stále větší a větší oblaka dýmu. Dokonce odtamtud začaly padat hořící věci. To už konečně přijeli hasiči. Dohromady se dostavilo deset zásahových vozidel, která se všechna musela prodrat přes dlouhou zácpu.
V tu dobu už před domem stálo asi sto dvacet lidí a všichni na hasiče pokřikovali: "Udělejte něco! Udělejte něco, sakra!" Ti ale byli bezmocní, protože si přivezli krátký žebřík. Záchranit důchodce zevnitř také nemohli, protože s sebou neměli ochrany dýchacích cest. A bez těch se do domu neodvažovali vkročit.
Po necelých dvaceti minutách už balkón hořel kompletně. Důchodci se pomoci nedočkali. Oba zahynuli v plamenech. Těla se po uhašení objektu našla v bytě. Možná se tedy důchodci ještě snažili projít ohněm ven z bytu skrz plameny.
Smrt v hořícím pekle
Poslední fotka šokovaného Kalogirose ukazuje hořící dřevěnou pergolu, ze které je vidět tápající ruka Chrisuly Souli, která společně se svým bratrem Nikolaosem zahynula v hořícím pekle. Vypadá to, jako by ještě zamávala světu na rozloučenou.
Řekové jsou nyní opravdu rozhořčeni, protože nebýt chyby hasičů, staří sourozenci, jejichž věk zatím není znám, mohli ještě žít...
Tady zase někdo spal v knihovně se zapnutým rádiem co? Jednak hasiči nemají autopark se 100 vozy a žebříky všech délek a tvarů a i kdyby měli, tak je pravděpodobné že dopředu nevědí jak vysoko v tom baráku vůbec hoří. Z článku je patrné že to xx pater nad zemí, když jim ani žebřík nestačil, a pohasit toho taky moc nemůžou, když tak vysoko jim to nedostříkne. Jediná chyba byla, že si nepřinesli dýchací přístroje, díky kterým by mohli použít hydranty uvnitř baráku a hasit přímo na patře. V první řadě si však ti důchodci neměli ten byt vůbec podpalovat a nemuseli by se pak řešit nějaké žebříky.